Cesty a památky

Starý zákon (Est 9, 20 – 23, 26) Perský král Achašveroš (poznámka: pravděpodobně Xerxes) pořádal v Súsách velikou oslavu k výročí své vlády, kam sezval spoustu významných lidí té doby. Hodně se hodovalo a pilo a král, značně opilý, poslal pro svou ženu, královnu Vašti, aby za ním přišla nahá, aby všichni viděli, jakou mají krásnou královnu. To ovšem královna odmítla, a tak byla vyhnána. Po několika dnech králi scházela žena po jeho boku. Vyslal proto posly po celé své říši, aby mu přivedli novou královnu. Poslové našli krásnou židovku Ester, dceru Mordochaje. Král z ní byl unešen a Ester se stala královnou. Na radu Mordochajovu, však králi neprozradila svůj původ, ani vztah k Mordochajovi. Jak to tak bývá, jednou za čas se objeví někdo, kdo usiluje o králův život. Mordochaj náhodou vyslechl rozhovor dvou mužů, kteří chtěli krále zabít, vzkázal to proto Ester, která krále včas varovala a řekla mu, že za tuto informaci vděčí právě Mordochajovi. Po čase se stal královým prvním ministrem Hamám, který měl silné antisemitské postoje a hlavně nenáviděl Mordochaje, který se mu odmítal klanět. Hamán tedy začal Židy u krále hanit a po čase ho přemluvil k tomu, aby tuto nepoddajnou skupinu zlikvidoval. Ten k tomu nakonec dal souhlas, aniž by ovšem věděl, že jeho žena je také židovka. Když se to Mordochaj dozvěděl, oblékl se do žíněného roucha, na hlavu si vysypal popel a vydal se do královského paláce Ester varovat. Ta mu uložila, aby svolal všechny židy žijící v Súsách a aby se za ní tři dny postili. Sama se také se svými služebnými postila a po třetím dnu se v královském rouchu vydala za králem. Bylo štěstí, že král měl dobrou náladu a Ester přijal, neboť nevyžádaná audience u krále se mohla v případě jeho špatné nálady trestat i smrtí. Achašveroš se jí však zeptal, co by ráda. Ta odvětila, že hostinu, kde by byla ona, král a Hamán. Hamán byl pozváním velmi potěšen, ale dobrou náladu mu kazila myšlenka na Mordochaje, který stále seděl u brány. Vyprávěl to doma a jeho žena Zereš mu pak navrhla, ať postaví kůl, na kterém by Mordochaje oběsili. Hamán se tedy vydal ke králi s prosbou, aby mohl Mordochaje zabít. Král se ho však namísto toho zeptal, co by udělal člověku, kterého si nanejvýš váží a ctí ho. Hamán, myslel, že král mluví o něm a vymyslel proto spoustu věcí (např. že bude oblečen do královského roucha, bude jezdit na královském koni a na hlavě bude mít královskou korunu, roucho a kůň budou odevzdány do rukou velmožů, kteří onoho muže obléknou a provedou po městském prostranství). Po tomto král nařídil Hamánovi, aby vše co řekl, provedl Mordochajovi, který odhalil spiknutí proti němu, za což si ho váží a ctí. Když se potom konala slíbená hostina, odhalila Ester že je židovka a požádala krále, aby byl věnován život jí a jejímu lidu, který má být vyvražděn a vyhuben. Král se otázal, kdo je ten ničema, který chtěl něco takévého provést, načež Ester odpověděla, že to je Hamán. Haman se pokusil rozhořčeného krále odprosit a padl při tom na pohovku, kde seděla královna. Když toto král uviděl, nechal ho pověsit na kůl, který Haman připravil pro Mordochaje. Toho dne vydal král zákon na ochranu židů v jeho říši, který byl rozeslán do všech zemí. Mordochaj pak tyto události sepsal a poslal dopisy všem židům ve všech krajinách krále Achašveroše. Uložil jim, aby každým rokem slavili čtrnáctého a patnáctého dne měsíce adaru pamáku na dny, v nichž si židé odpočinuli od svých nepřátel, a na měsíc, který jim přinesl zvrat, místo starosti radost. Tyto dny mají žídé slavit jako dny radostného hodování, posílat jeden druhému dárky a obdarovávat chudé. Tento svátek se dnes jmenuje Purim.