Městská památková zóna.
Ačkoliv povodí Šembery patří mezi nejstarší sídelní oblasti Čech, osídlení historického jádra Českého Brodu spadá až do období vnitřní kolonizace, kdy s rozvojem dálkového obchodu stoupl význam místního brodu, vzdáleného den cesty od Prahy, Kouřimi i Kolína. Nad tímto brodem založil na tzv. „Trstěnické stezce“ (spojovala Prahu s jižní a východní Evropou) pražský biskup Jan I. (1134–39) celnici a trhovou osadu Brod s románským kostelem sv. Gotharda.
Původní řečiště Šembery bylo objeveno v letech 1953–54 při archeologickém výzkumu v oblasti kláštera za dnešním klášterním kostelem a zde měl být v roce 1992, za dnes neobjasněných okolností, objeven zbytek údajného románského kamenného mostu z poloviny 12. století. Dle tvrzení archiváře PhDr. Miloše Dvořáka měl být most o délce 6 metrů a šířce 6,5 metru tvořený geometricky dokonalou půlkruhovitou klenbou se světlostí 2 metry. Postaven měl být z velice jemně opracovaných pískovcových kvádrů, typologicky podobným způsobem jako most přes Dunaj v Řezně (1135–46).
U osady, chráněné biskupským dvorcem a později tvrzí, vzniklo brzy velké tržiště a překladiště zboží pro celou oblast mezi Labem a Sázavou. Mimo Trstěnické stezky odsud vedly obchodní cesty přes Kouřim k Sázavskému klášteru, do Staré Boleslavi a přes Sadskou do Polska. Pravděpodobně v roce 1268 povýšil pražský biskup Jan III. Z Dražic trhovou osadu Brod na Biskupský Brod (Broda Episcopalis) a udělil mu mnoho městských práv, včetně práva na hrazení. Neznámý lokátor byl nucen při vyměřování nového města přeložit říčku Šemberu do dnešního koryta, původní koryto i se starým mostem bylo zasypáno, čímž most upadl do naprostého zapomnění. Na nepravidelném obdélném půdorysu 180×150 metrů o rozloze 9 ha vzniklo kamenné město s 68 měšťanskými domy a poměrně malým náměstím 85×25 metrů. Plochou náměstí diagonálně procházela hlavní komunikace ve směru východ – západ a od jihu do něho ústila další významná komunikace. Evropskou urbanistickou zvláštností českobrodské půdorysné osnovy je její severovýchodní část se zástavbou ve tvaru oblouku. Areál města byl opevněn kolovou hradbou s příkopem napájeným ze Šembery, do opevnění byl zahrnut i starý dvorec.
Existuje domněnka, že na urbanizační aktivitu pražského biskupa v Biskupském Brodě, který se proměnil v důležité centrum, reagoval panovník Přemysl Otakar II. neúspěšným pokusem o vysazení nedaleké Žitomíře, ležící 2 km od Brodu; Žitomíř dle této úvahy však neuspěla a nakonec upadla v malou vesnici s dnešním názvem Štolmíř.
V roce 1289 město vypálil Ondřej z Říčan, stoupenec uvězněného Záviše z Falkenštejna, ale záhy bylo obnoveno pražským biskupem Tobiáš z Bechyně, který ho obdařil mnohými výsadami. V roce 1315 město obsadili Ronovci a v té době se poprvé uvádí jméno Český Brod (Broda Bohemicalis). Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla okolo roku 1360 dokončena výstavba města, současně byla zpevněna opravená tvrz a založen špitál s kostelem sv. Máří Magdalény. Intenzivně se také pokračovalo ve výstavbě trojlodního chrámu sv. Gotharda. Ve druhé polovině 14. století již bylo vydlážděno náměstí i přístupové cesty k městu. Český Brod se současně měnil v město s rozvinutým městským zřízením. Pravděpodobně v roce 1379 povolil arcibiskup Jan z Jenštejna, aby se Český Brod řídil právem a výsadami Starého Města pražského. Z roku 1389 pochází nejstarší česky psaná listina opatřená městskou pečetí. Zápas o samosprávu vyvrcholil v Českém Brodě, na rozdíl od jiných českých měst, již před rokem 1402, kdy si městští občané vybudovali poblíž kostela velkou radnici, kde se usídlila městská rada a soud. Od roku 1400 mělo město také specializovaný typ městské knihy, tzv. Liber memorabilium. V této době také byla také rozdělena plocha náměstí řadou měšťanských domů, která lemovala od severu hlavní komunikaci (tzv. „Prostřední řad“). K posílení právní jistoty českobrodských měšťanů přispělo velké privilegium arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka z 2. října 1406. V něm byla kodifikována všechna práva a povinnosti města a jeho obyvatel a přiznal městu právo svobodné dispozice s nemovitostmi.
Českobrodský arcibiskupský distrikt zanikl ještě před vypuknutím husitské revoluce, dne 4. února 1437 pak povýšil český král Zikmund Lucemburský Český Brod jako jediné poddanské město mezi svobodná královská města a udělil mu znak. V roce 1512 bylo město velmi poškozeno velkým požárem a v době třicetileté války (1639 a 1643) drancováním vojsk. V roce 1786 se Český Brod stal v návaznosti na reorganizaci městské správy svobodným královským městem, náležícím pod krajský úřad v Kouřimi. V té době se ve městě začala rozvíjela česká kultura a české národní hnutí. Středověkou urbanistickou skladbu Českého brodu pozměnilo několik zásahů v 19. století, kdy byly zbořeny brány, proražena nová ulice v západním koutu náměstí (severozápadním směrem) a změna komunikačního systému Liblického předměstí po výstavbě železnice v roce 1845.
Český Brod je součástí projektu tzv. Karlovských míst, realizovaných spolkem Otec vlasti Karel IV.
Historické jádro města bylo v roce 1990 prohlášeno vyhláškou Středočeského krajského národního výboru ze dne 28. září 1990 za městskou památkovou zónu pod rejstříkovým číslem 2035.
Gotthard Pokorný (* 16. 11. 1733 Český Brod - † 4. 8. 1802 Brno) – český varhaník a hudební skladatel, od roku 1760 ředitel kůru v kostele sv. Petra a Pavla v Brně.
František Balátě (* 11. 2. 1889 Český Brod - † 25. 11. 1965 Praha) – československý legionář, plukovník československé armády a stavební ředitel, držitel 11 válečných vyznamenání.
Jan Bočan (* 17. 10. 1937 Český Brod - † 7. 12. 2010) – významný český architekt a vysokoškolský profesor, je například spoluautorem nové odbavovací haly pražského hlavního nádraží (1973) nebo hotelu Intercontinental v Praze (1974).
Původ názvu města je od brodu přes Šemberu na Trstěnické stezce, původní trhová osada se jmenovala pouze Brod. Později byla povýšena na biskupské město s názvem Biskupský Brod (Broda Episcopalis) a od roku 1315 se používá současný název Český Brod (Broda Bohemicalis).
Dnešní podoba městského znaku byla schválena radou města 3. listopadu 2011, kdy byl původní středověký městský znak z roku 1437 upraven podle současných heraldických zásad Mgr. Janem Tejkalem. Ve spodní části modrého štítu se táhne stříbrná kvádrovaná hradba s červeně krytým cimbuřím a černou gotickou branou se stříbrnou vytaženou mříží a otevřenými zlatými vraty na černých závěsech. Nad branou se tyčí stříbrná věž s černým oknem, zakončená červeně krytým cimbuřím a červenou valbovou střechou se dvěma stříbrnými makovičkami. Po stranách věže jspou štítky - vpravo zlatý štítek s černým dvouhlavým orlem a vlevo červený štítek s českým královským lvem. Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byla dne 6. června 2017 usnesením č. 8 schválena vlajka města, kterou tvoří tři svislé pruhy, žlutý, modrý a červený. V dolní části modrého pruhu je bílá kvádrovaná hradba s cimbuřím, prolomená černou branou s vytaženou bílou mříží a otevřenými žlutými vraty na černých závěsech, uprostřed z hradby vystupuje bílá věž s černým a bílým křížem děleným oknem, cimbuřím o čtyřech červeně krytých stínkách a červenou valbovou střechou se dvěma bílými makovicemi. V horní polovině žlutého pruhu černý orel se žlutou zbrojí, v horní polovině červeného pruhu český lev.
Město Český Brod je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Má 3 městské části, bývalé samostatné obce Štolmíř a Liblice a osadu Zahrady. Katastrální výměra činí 19,71 km² a žije zde 6 922 stálých obyvatel (1. ledna 2016).
Český Brod leží na Středolabské tabuli v povodí říčky Šembery, 25 kilometrů severozápadně od Kolína v nadmořské výšce 219 metrů.