Cesty a památky

Český Brod

Česká republika (květen 2011, Časopis Turista 6/2011)

Český Brod je druhé největší město okresu Kolín a jeho věže zná každý, kdo jezdí vlakem z Prahy na východ. Rychlíky na místním nádraží nestaví, proto sedněte na zastávkový vlak a vydejte se do tohoto starého gotického města, které nezaložil král, ale od počátku bylo církevním statkem.

Město českých biskupů

Ačkoliv povodí říčky Šembery (viz Turista č. 08–09/2010) patří mezi nejstarší sídelní oblasti Čech, osídlení historického jádra Českého Brodu spadá až do období vnitřní kolonizace, kdy s rozvojem dálkového obchodu stoupl význam místního brodu, vzdáleného den cesty od Prahy, Kouřimi i Kolína. Nad tímto brodem založil někdy v 1. polovině 12. století na tzv. „Trstěnické stezce“ (spojovala Prahu s jižní a východní Evropou) pražský biskup Jan I. celnici a trhovou osadu s románským kostelem. U osady, chráněné biskupským dvorcem a později tvrzí, vzniklo brzy velké tržiště a překladiště zboží pro celou oblast mezi Labem a Sázavou, však mimo Trstěnické stezky odsud vedly obchodní cesty přes Kouřim k Sázavskému klášteru, do Staré Boleslavi a přes Sadskou do Polska. V roce 1268 povýšil pražský biskup Jan III. z Dražic trhovou osadu Brod na město Biskupský Brod (Broda Episcopalis) a udělil mu mnoho výsad. Neznámý lokátor byl nucen při zakládání nového města přeložit říčku Šemberu do dnešního koryta, přičemž původní řečiště bylo zasypáno (v roce 1992 v něm byly při archeologickém průzkumu objeveny snad pozůstatky románského mostu z poloviny 12. století). Na nepravidelném obdélném půdorysu o rozloze 9 hektarů bylo vyměřeno 68 měšťanských domů a poměrně malé náměstí o rozměrech 85 x 25 metrů. Evropskou urbanistickou zvláštností českobrodské půdorysné osnovy je pak její severovýchodní část se zástavbou ve tvaru vypjatého oblouku.

Protože se město těšilo zájmu pražských církevních špiček, vesele vzkvétalo, a pokud ho snad postihla nějaká ta pohroma, ruka Páně nezůstala uzavřená. Jako třeba po vypálení Ondřejem z Říčan v roce 1289, který se tím mstil za uvěznění Záviše z Falkenštejna, ve kterém měl prsty biskup Tobiáš z Bechyně. Brzy po této události došlo ke změně názvu města, protože už v roce 1315 se uvádí pod názvem Český Brod (Broda Bohemicalis). Pak následovalo období největšího stavebního boomu a rozvoje, které vyvrcholilo kolem roku 1360 za arcibiskupa Arnošta z Pardubic. O necelých 100 let později však českobrodský arcibiskupský distrikt zanikl, když 4. února 1437 povýšil český král Zikmund Lucemburský Český Brod mezi královská města a opatřil ho dnešním znakem.

Město za hradbami

Prohlídku města můžeme zahájit hned na železničním nádraží, které bylo dokončeno v roce 1929 podle plánů českobrodského architekta Františka Kouly ve stylu geometrické moderny s prvky kubismu. Opusťme ale teď na chvíli moderní architekturu a vydejme se za poněkud staršími památkami. Jakmile se přiblížíte k jihovýchodnímu nároží starého města, nemůžete minout zbytky hradeb z červeného pískovce, které v dnešní podobě postavil v roce 1451 jakýsi mistr Havel, o čemž se dochoval nápis na kamenné desce. Kolem mohutných bašt dojdete k dochovanému pozdně renesančnímu předbrání zaniklé Kouřimské brány, které pochází z poslední úpravy hradeb kolem roku 1656 a patří tak k nejpozdějším projevům renesančního stavitelství na našem území. Každopádně jím můžete proklouznout do historického centra města. Po pravé straně, hned za bránou, se tyčí průčelí zaniklého kostela sv. Máří Magdalény, který s okolními budovami patřil ke kapucínskému klášteru. Zrušen byl ale již v roce 1785, poté změněn na sýpku a později dokonce autodílnu, takže svatostánek připomíná jen vzdáleně.

Areál kostela

Oproti tomu kostel sv. Gotharda, který stojí nedaleko uprostřed náměstí, je památkou první kategorie. Původní románský kostelík z 12. století (z kterého se dochovalo zazděné románské okno v sakristii) byl ve 14. století na podnět arcibiskupa Arnošta z Pardubic rozšířen na trojlodní kostel bazilikálního typu, který se v zásadě neporušený dochoval uvnitř stavby. Vnější gotickou podobu setřela pronikavá barokní přestavba v letech 1765–72 Jana Josefa Wircha, který mimo jiné snížil původní dvě gotické věže do výšky lodi a vytvořil nové průčelí s jednou věží nad jeho středem, které jako kulisa zakrylo původní gotické průčelí. Vedle kostela stojí 40 metrů vysoká kamenná zvonice, dotvářející typické městské panorama. Na konci 16. století ji postavil místní kamenický mistr Pavel a pro její stavbu zvolil ještě gotické formy, ačkoliv v té době již byla v kursu renesance. Skupinu staveb uprostřed náměstí doplňuje stará radnice, postavená před rokem 1402 jako snad nejstarší známá radnice v Čechách. Po roce 1868 v ní sídlilo okresní hejtmanství a dnes slouží kulturním potřebám města. Mimo jiné zde najdete Městské kulturní a informační centrum, které vám zprostředkuje prohlídku městské šatlavy a gotického podzemí, jehož chodby vedou pod náměstím k jednotlivým měšťanským domům.

Okolí historického centra

Brankou v průčelí bývalých masných krámů s řeznickým znakem v průčelí dojdete k secesnímu pomníku Prokopa Holého (1910) od Karla Opatrného, který stojí před pseudorenesanční novou radnicí (1898). Po pravé ruce, kde je dnes areál požární zbrojnice, stávala kdysi biskupská tvrz, jejíž poslední zbytky byly bohužel nesmyslně odstraněny v roce 1971. Již mimo areál starého města, nedaleko sokolovny (1884) od místního architekta Jana Kouly, stojí nádherná secesní budova Podlipanského muzea, pobočky regionálního muzea v Kolíně. Vlastní budova byla postavena v letech 1927–30 podle staršího projektu z roku 1914, který vypracoval nejslavnější z českobrodských architektů, Antonín Balšánek, autor například takových staveb, jakými je Národní muzeum nebo Obecní dům v Praze. Uvnitř navštivte expozici "Bitva u Lipan a ohlasy husitství ve středních Čechách", která využívá moderní audiovizuální techniku, expozici orientálních sbírek statkáře a cestovatele Joserfa Zounka z nedalekých Mrzek a expozici "Slovanská hradiště v Pošembeří". Od 14. června do 4. září 2011 zde bude navíc otevřena vysloveně turistická výstava "Putování Českobrodskem", ke které je vydán speciální průvodce pro pěší, cyklisty i motoristy, která by vám určitě neměla utéct.

Kostel s kazatelnou

Po prohlídce muzea se vraťte zpět na hlavní náměstí Arnošta z Pardubic, kde si všimněte sousoší sv. Rodiny z roku 1723 od J. J. Šlanzovského (ve starší literatuře je mylně jako autor uváděn F. M. Brokof) a tzv. Lorencovského domu čp. 46 s velmi hezkým renesančním portálem z roku 1589. Prohlídku českobrodských památek ukončíme v parku pod hradbami, kde stojí renesanční kostelík Nejsvětější Trojice z let 1560-62, který zdobí honosná renesanční kamenná kazatelna, přistavěná k západnímu průčelí v roce 1585 saským mistrem Wolfem Schultessem z Plavna. Kazatelna představuje unikátní kamenické dílo, zdobené reliéfy Kalvárie, Zmrtvýchvstání a nápisovými tabulkami s českými citáty z Janova evangelia.

Podle pověsti se po bitvě u nedalekých Lipan rozhodli brodští vyslat naproti vítězné armádě děti s hořícími svíčkami, aby prosily o milost. Plamínky však zhasly náhlým závanem větru, a když to uviděl velitel vítězného vojska,vyložil si to jako znamení, že město Český Brod má být ušetřeno rabování a vypálení. Tento zvyk se udržuje dodnes, a děti jednou za rok sfoukávají svíce, aby město bylo ušetřeno od všech požárů a pohrom.

Roman Šulc, 2011