Cesty a památky

Kolínsko » Český Brod » městské hradby

městské hradby

Český Brod, Hrady a opevnění, Opevnění

Když v roce 1284 vydal král Václav II. povolení opevnit některá důležitá města, Český Brod se mezi nimi nezmiňuje, neboť v té době již byl pravděpodobně opevněn, byť pouze jednoduchou dřevěnou hradbou s příkopem, napájeným ze Šembery. Do tohoto opevnění byl zahrnut i starší dvorec. Po vypálení města v roce 1289 bylo třeba zajistit ochranu biskupského zboží, a proto bylo město opevněno jednoduchou kamennou hradbou, která byla rozšířena a zpevněna za arcibiskupa Arnošta z Pardubic v letech 1345-60. V této době také byla dokončena výstavba opevnění se třemi bránami (Pražskou, Kouřimskou a Liblickou) a dvěma fortnami (Žitomířskou a Podměstskou). Současně byl dvorec přestavěn na tvrz, která byla na severní straně města zapojena do systému městského opevnění.

V druhé polovině 15. století přistoupili Českobrodští k vybudování nového pozdně gotického opevnění, jehož stavbu potvrzuje nápis na částečně dochované pamětní desce: 1487 Mistr Havel dokončil dílo toto započaté roku 1451 ve středu …. Městské jádro tehdy sevřela hradební zeď s obranným ochozem, kterou po obvodu zpevňovalo nejméně devět otevřených půlválcových bašt. Před hradbou obíhal příkop, do něhož byla svedena voda z říčky Šembery a rybníků nad městem. Zdivo bylo vystavěno z velkých kusů permokarbonského červeného pískovce z lomu na okraji města.

Na konci 16. století bylo městské opevnění upraveno renesančně, přičemž byla přestavěna Liblická brána (1585) a Pražská brána (1587), z níž se dochoval reliéfní znak města (dnes umístěný na průčelí budovy muzea) a klenák s reliéfem maskaronu (dnes ve sbírkách muzea). V roce 1616 se zmiňuje oprava Kouřimské brány. V době třicetileté války (1639 a 1643) bylo město velmi poškozeno drancováním vojsk generála Johana Gustafssona Banéra a proto bylo po roce 1656 (1658 ?) naposledy upraveno městské opevnění. Z této doby se dochovalo pozdně renesanční předbraní Kouřimské brány, které patří k nejpozdějším projevům renesančního stavitelství na našem území. Předbraní má podobu dekorativní architektonické kulisy, v jejímž trojosém východním průčelí je osazena reliéfní deska se znaky Svaté říše římské a královského města Českého Brodu, nad ní je připevněna tabulka s monogramem Leopolda I. a reliéfem císařské koruny. Dle historických vyobrazení mělo stejnou podobu i zaniklé předbraní Pražské a Liblické brány. V roce 1769 se v dobové zprávě město popisuje jako „město s dvojitými zdmi a dvěma branami.“ Při požáru v roce 1779 vyhořela Liblická brána a v roce 1783 byla stržena pro špatný stav věž Kouřimské brány. Na základě nařízení českého gubernia a kouřimského krajského úřadu z roku 1839 o rozšíření průchodu bránami došlo v letech 1841-42 k odstranění nejprve Liblické brány, následně Kouřimské brány (přičemž bylo zachováno předbrání, jehož průchod byl rozšířen) a nakonec byla v roce 1867 zbořena i Pražská brána, poté, co se v ní objevily trhliny a hrozila sesutím. Koncem 19. století začínají být bývalé městské parkány využívány jako stavební parcely a první snahy o záchranu hradeb se datují do roku 1913.

Stav městských hradeb se kolem roku 2007 natolik prudce zhoršoval, kdy materiál zdiva narušený povětrnostními vlivy při dešti již blátivě stékal, že oprava nebo zajištění památky se ukázalo být naprosto neodkladné. Jelikož se jedná o extrémně měký materiál, technologicky se ukázalo být zajištění památky natolik složité, že běžně používané postupy nebylo možno použít. Návrh na revitalizaci hradeb vypracoval restaurátor Jan Mjartan v roce 2009 a v letech 2014-15 byla realizace jejich opravy zahájena. Během první etapy bylo provedeno očištění koruny zdiva, odstranění vegetace, zpevnění kamene, přeosazení uvolněných kamenů, přezdívání uvolněných úseků, zamezení pronikání srážkové vody do koruny zdiva, tmelení původních kamenů a spárování vápennou maltou.

Zbytky hradeb se dochovaly téměř po celém obvodu starého města, na východní a jihovýchodní straně je souvislý pás hradby se třemi baštami a druhotně osazenou gotickou brankou s vpadlinou pro padací most. I přes neúplnost dochovaného opevnění náleží opevnění Českého Brodu k nejvýznamnějším příkladům městských fortifikací z doby vlády Jiřího z Poděbrad.