V roce 1894 vznikla v Českém Brodě myšlenka vybudovat místní muzeum, o dva roky později pak byl založen spolek s názvem Okresní muzejní jednota, jehož cílem bylo postavení muzea. Výbor muzea získal pro zpracování projektu českobrodského rodáka a tehdy už významného pražského architekta Antonína Balšánka, který zhotovil několik projektových variant muzejní budovy, která měla stát vedle školy na Husově náměstí. Poti projektu se však ohradili majitelé sousedních pozemků a tak byla nakonec vybrána parcela učitele Jana Hockeho z Prahy, který byl ochoten pozemek prodat. Prof. Balšánek poté vypracoval v letech 1911-14 vypracoval nové plány v novorenezančně-pozdně secesním stylu. Stavbu muzea přerušila 1. světová válka a až v roce 1920 byla znovu problematika výstavby muzea otevřena. K novému projednávání byl přizván prof. Balšánek, který ale mezi tím onemocněl a nakonec v roce 1921 zemřel. Přepracováním projektu byl následně pověřen jeho žák, architekt Miloš Vaněček, který až v březnu 1926 dodal upravené plány muzejní budovy, které z původního projektu zachovaly pouze vnější formu a hlavní průčelí. Vlastní stavbu muzea provedla firma Novotný a Tomka z Prahy-Krče od 18. dubna 1927, kdy byl položen základní kámen, do konce roku 1930, kdy byla budova zkolaudována. Veřejnosti bylo muzeum otevřeno při vernisáži 28. října 1931. V letech 2010–11 byla provedena oprava fasád.
Asymetricky pojaté hlavní průčelí je ozdobeno pískovcovým reliéfem "Uvítání Mistra Jana Husa v Českém Brodě 1409" od sochaře Josefa Škody z Hradce Králové podle návrhu malíře Ladislava Nováka (mimochodem se jedná o smyšlenku, Mist Jan Hus nikdy v Českém Brodě nebyl). Na severní straně vystupuje hranolová, bohatě zdobená věží, inspirovaná svatební věží Josefa Maria Olbricha v Darmstadtu (1905-1908). V průčelí je také vsazen reliéfní znak města Český Brod z roku 1587, původně umístěný na Pražské bráně, zbořené v roce 1869. Reprezentativně pojatý interiér upoutá prostornou schodišťovou halou se štukovými a kovanými doplňky od českobrodského zámečníka Jaroslava Šramoty a velkým výstavním sálem v patře s proskleným stropem.
Od roku 1967 je muzeum součástí Regionálního muzea v Kolíně a má tři stálé expozice, ve kterých soustřeďuje sbírky*** místního významu. Nosnou expozicí je expozice bitvy u Lipan a ohlasy husitství ve středních Čechách, která využívá moderní audiovizuální techniky, dále je to expozice sbírek statkáře a cestovatele Joserfa Zounka z Mrzek a expozice Slovanská hradiště v Pošembeří prezentuje archeologické výzkumy z Klučova, Přistoupimi, Doubravčic a Tismic. Do přízemí muzea byl přenesen fragment renesančního portálu* z roku 1547, původně byl na domě čp. 21 na českobrodském náměstí, který byl do základů zbořen v roce 1884. Ústředním motivem portálu je erb cechu kožišníků nesený dvěma mořskými muži – Tritony, doplněný novým nápisem "ARCHIV". Jeho objednavatel byl zdejší konšel a následně i primas, kožišník Kašpar Fifek († 1583); ve starší literatuře je znak chybně označován za erb Vachtlů z Pantenova.
Podlipanské muzeum bylo v roce 1993 zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 12417/2–4239.
Muzeum čp. 761 stojí v Žitomířské ulici v severozápadní části města.
GPS: 50°4'32.540"N, 14°51'10.010"E
Přístupné/vstupné