Liblice jsou poprvé písemně připomínány ve formuláři biskupa Tobiáše z Bechyně k roku 1289. V předhusitském období patřily k majetku pražského biskupství, později arcibiskupství. Pravděpodobně v roce 1418 zastavil arcibiskup Konrád z Vechty liblický poplužní dvůr Janovi Sekretáři ze Smržova, majiteli Kostelce nad Černými lesy, ale ten je držel pouze do 1. listopadu 1420, kdy padl v bitvě pod Vyšehradem. Po sekularizaci církevních statků na počátku husitské revoluce si Liblice přivlastnilo město Český Brod, v jehož držení zůstaly do roku 1461, kdy se majestátem krále Jiřího z Poděbrad dostávají do společného držení Jana Parduse z Vrátkova (bývalého husitského vojevůdce), Jana z Trojanovic a Šimona ze Strážnice na Štítarech, který se pak v roce 1472 stává jediným majitelem vsi. Z doby jeho vlastnictví je doložena zpráva o vybudování rybníka v roce 1496. V roce 1507 ves od jeho dědiců kupují bratři Zikmund a Petr z Trojanovic, kteří ji ale v roce 1508 obratem prodali Václavu Bradáči z Toušeně. Ten zde v roce 1510 buduje další rybník. Sňatkem s jeho neteří Annou z Toušeně se Liblice dostaly v roce 1527 do majetku Jiřího Vachtla z Pantenova, stavitele tvrze v Kounicích. Jeho vnuk Jan Vachtl z Pantenova v roce 1579 prodal Liblice svému zeti Petrovi Šturmovi z Hyršfeldu, a ten je v roce 1583 prodal zpě městu Český Brod. Město se však z nově nabytého majetku netěšilo dlouho, v roce 1623 mu byly za účast v protihabsburském odboji zkonfiskovány všechny statky a prodány knížeti Karlu z Lichtenštejna, který ves připojil ke svému plaňanskému panství. Po skončení třicetileté války v polovině 17. století hospodařil v Liblicích jediný sedlák Jiří Zárybnický, ostatní selské i chalupnické grunty byly rozbořené a pusté. V roce 1677 však byly podle Zlaté knihy všechny opuštěné grunty opět osazeny. V roce 1716 přechází Liblice s celým dosud samostatným panstvím Plaňany pod panství Kostelec nad Černými lesy, v jehož majetku pak zůstaly až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848.
V letech 1850 - 1964 byly Liblice samostatnou obcí okresu Český Brod, ke dni 1. lednu 1965 se staly 5. místní částí města Český Brod.
Karel Anger (* 10. 10. 1883 Liblice - † 14. 9. 1966 Praha) - absolvent odboru strojního inženýrství na C. k. české vysoké škole technické v Praze, od roku 1911 se stal zkušebním komisařem pro obsluhu námořních parních strojů pro Terst a Istrii, v letech 1918-38 byl vrchmím stavebním radou na Ministerstvu veřejných prací v Praze.
František Rambousek (* 1. 4. 1886 Liblice - † 14. 9. 1931 Praha) - autor mnoha odborných článků a vědeckých prací v oboru entomologie, zejména o škůdcích cukrové řepy; od roku 1916 se stal přednostou fytopatologického oddělení Výzkumného ústavu českého průmyslu cukrovarnického, který sám založil.
Bořivoj Rambousek (* 12. 36. 1890 Liblice - † 24. 4. 1921 Pirot, Srbsko) - akademický malíř, v roce 1920 nastoupil jako profesor kreslení na gymnáziu v Pirotu v již. Srbsku, současně vyučoval kresbě ornamentů na tamní tkalcovské průmyslovce. Předčasně zemřel na následky zranění z 1. světové války.
Název obce je odvozen od slovanského jmena L'uba, tedy ves lidí L'ubových, kde došlo v průběhu století ke změně některých souhlásek. V minulosti se název obce vyvíjel od Lublice (1289), Lyublicze (1344), Liblicze (1379) po Liblice v roce 1482, od kdy se již nezměnil. Pouze v gruntovní knize panství Plaňany se k roku 1654 uvádí název ve tvaru Lyblycze, což na výslovnost nemá vliv.
Liblice jsou od 1. ledna 1965 administrativní součástí města Český Brod, jejich vlastní katastrální území činí 5,57 km²; v obci je evidováno 291 čísel popisných a 809 obyvatel (1. 1. 2020).
Liblice leží na soutoku Šembery a Jalového potoka, 2 kilometry východně od Českého Brodu (23 kilometrů severozápadně od Kolína) v nadmořské výšce 217 metrů nad mořem.