Cesty a památky

Kolínsko » Kšely

Kšely

První písemná zmínka o obci pochází z listiny datované 2. července 1266, kterou jako svědek podepsal Ranek ze Kšel. Další zmínka je z roku 1305, kdy je vzpomínán rytíř Mikuláš ze Kšel. Na konci 14. století získal ves Mikešovi z Lipan, který ji připojil ke svému panství se sídlem na tvrzi v Lipanech. Nicméně minimálně jeden dvůr byl ve vlastnictví jiné zemanské rodiny, protože jakýsi Petr ze Kšel (s orlím křídlem ve znaku) zpečetil v roce 1415 list, jímž česká šlechta protestovala u kostnického koncilu proti upálení Mistra Jana Husa. Po roce 1448 ves Kšely rozdělil ve své závěti Mikeš z Lipan na dvě části, aby podělil své dědice. Tak vznikly Horní a Dolní Kšely, které byly opět spojeny do jednoho celku až v roce 1930. Dolní Kšely získal získal vnuk Bohuslav Přebozský ze Zásmuk a Horní Kšely syn Martin z Lipan. Kupní smlouvou ze dne 24. dubna 1480 získal Horní Kšely od Miloty z Hrušova majitel černokosteleckého panství Slavatovi z Chlumu a Košumberka a v roce 1487 přikoupil i Dolní Kšely. V roce 1547 bylo Slavatům panství zkonfiskováno a císař Ferdinand I. věnoval za věrné služby Horní i Dolní Kšely německému rytíři Floriánu Gysperkovi. V roce 1552 je vyměnil za část panství Nelahozeves se Svatovítskou kapitulou v Praze, jejíž majetkem obě části Kšel zůstaly do roku 1706, kdy se děkan Metropolitní kapituly rozhodl prodat Dolní Kšely baronu Kryštofu Karlovi Voračickému z Paběnic. Horní Kšely pak prodal 24. dubna 1708 probošt Svatovítské kapituly Janu Adamovi I. z lichtenštejna, který je opět připojil k černokosteleckému panství. V roce 1718 (15. prosince) pak i Dolní Kšely prodala Marie Johanna Dohalská nové majitelce Kostelce nad Černými lesy, Marii Terezii Savojské. Od tohoto okamžiku opět patřily obě části Kšel do majetku černokosteleckého panství, a to až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. Horní a Dolní Kšely se staly v roce 1850 součástí okresu Český Brod, od roku 1930 jako jedna spojená obec. Po reorganizaci státní správy v roce 1960 připadly do okresu Kolín.

Osobnosti

Jiří František čermák (* 18. 11. 1749 Český Brod - † 10. 2. 1817 Český Brod) - spoluzakladatel evangelického sboru v Kšelích, významný evangelický písmák, sbíral písně lidových autorů a sám také písně skládal.

Josef S. Kačer (* 30. 3. 1802 Černilov - † - 25. 1. 1871 Syców, Polsko) - evangelický kněz, vynikající kazatel, básník a překladatel poezie, v letech 1827-30 působil jako pomocník superintendenta v Kšelích.

Jindřich Bubeníček (* 13. 7. 1856 Kšely - † 9. 8. 1935 Svratka) - český malíř, grafik, ilustrátor a loutkář. Zajímal se především o českou krajinu s osobitým vztahem k historickoromantickému charakteru českých měst, hradů a zámků, proslavil se jako ilustrátor publikace o hradech a zámcích.

František Kolátor (* 12. 12. 1877 Kšely - † 5. 6. 1962 Podhořany) - novinář, odborný publicista z oboru chovu dobytka a beletrista.

Původ názvu

Název obce se odvozuje od staročeského slovesa "kšíti" a jeho odvozeného slovesného tvaru "kšil", které znamenalo kýchat. Dá se tedy předpokládat, že se jedná o posměšné označené obyvatel okolních obcí, jako ves kýchavců. V průběhu staletí se název obce objevuje v psané formě jako Ksol (1266), Kssely (1305), Ksel (1371), Kssel (1394), Ksyel (1401), Kšely (1465), Kssely (1547), Ksell (1748), Kschell (1844) a od roku 1854 v české variantě Kšely.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 21. září 2005 usnesením číslo 60 schválen znak a prapor obce. Znak je tvořený modrým štítem, rozděleným na dvě poloviny stříbrným vlnitým břevnem, na kterém stojí dvě k sobě otočené stříbrné husy s rozpjatými křídly, červenou zbrojí a zlatými jazyky. V dolní polovině je zlatý kalich podložený dvěma zlatými, dole zkříženými obilnými klasy do oblouku. Vlajku tvoří pět vodorovných pruhů, modrý, bílý, modrý, žlutý a modrý, na bílém pruhu stojí k sobě otočené stříbrné husy s rozpjatými křídly, červenou zbrojí a zlatými jazyky.