Cesty a památky

Kolínsko » Chrást (zaniklá ves)

Chrást (zaniklá ves)

Nejstarší dochovaná zmínka o vsi Chrástu je v listině Karla IV. z roku 1360, v níž udělil Litoldovi Hájkovi z Chrástu (ve znaku se zlatými hráběmi na modrém štítu), synu zemřelého Bohunka Hájka, jako dědičné léno po jeho otci Chrást a pět vesnic (Kozojedy, Štíhlice, Lažany, Dobrá Voda a Slavice) ležících pod Černými lesy. Oba rytíři Bohunek a Litold Hájkovi z Chrástu jsou známi z hraničního sporu, který vedli o dva roky dříve s cisterciáky z Klášterní Skalice, kdy svou držbu prokázali staršími královskými listinami. Z toho lze usuzovat, že Chrást vznikl již před polovinou 14. století. Koncem 14. století vystřídal Hájky šlechtický rod s přídomkem z Myšlína, který tento statek držel až do poloviny 15. století. Prvním známým představitelem z roku 1398 je Mikeš z Myšlína, Chrástu a Kozojed. Ještě před rokem 1404 po něm nastoupil Vykéř z Jevišovic a Myšlína. Posledním majitelem Chrástu z tohoto rodu byl jeho vnuk Mikuláš z Postupic, od kterého jej roku 1448 získal Pavel ze Ždáru. Šest let nato však tento statek již patřil Mikulášovi Krabicovi z Weitmile a jeho syn Václav prodal ves roku 1459 Janu Kačicovi z Kounic. Jeho synové prodali Chrást roku 1505 Janu Svitáčkovi z Landštejna, který ho připojil ke svému panství Tuchoraz. Po potlačeném prvním protihabsburském povstání roku 1547 Ferdinand I. zkonfiskoval Bořivojovi z Donína a na Tuchorazi s ostatním majetkem i Chrást, dědictví jeho manželky Elišky z Landštejna. Po vleklém sporu dosáhla konečně roku 1575 Eliška z Landštejna nejen toho, že jí císař Maxmilián II. Habsburský vrátil tvrz, poplužní dvůr, manské dědiny, mlýn, výsadní krčmu a pět rybníků v Chrástu, ale za bezúročnou půjčku 6500 kop grošů českých jí dědičně celý tento statek propustil z manství a dal jako svobodný vložit do desk zemských. V roce 1579 prodali svou část Chrástu s tvrzí jejich dcery Anna, Kateřina, Magdalena, Johanna-Ludmila a Alžběta panu Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic, který ji spolu s Tuchorazí trvale připojil k panství Kostelec nad Černými lesy. Část vsi v 1. polovině 17. století (od roku 1613) a jeden ze svobodných dvorů v Chrástu vlastnil Adam Linhart z Najenperku s manželkou Hedvikou z Habartic. V průběhu třicetileté války ves velmi utrpěla průchodem císařského vojska, po jejím skončení zde podle berní ruly měli noví majitelé Lichtenštejnové již pouze tzv. hamfestní dvůr s mlýnem a ovčínem.

Samotná ves, mlýn a další stavby již nebyly nikdy obnoveny a Chrástem se nazývá pouze samota s bývalým dvorem.

Původ názvu

Název obce je odvozen od „chrastí“, resp. „křoví“, a odráží charakter přírodního prostředí v němž ves vznikla. Tvar názvu se od středověku nezměnil, od počátku se uváděl jako Chrast (poprvé 1360 a poté opakovaně ve všech mladších dokumentech), v 19. století se ustálil název Chrást.