Vznik tvrze a k němu přilehlé vsi lze datovat před polovinu 14. století, neboť v roce 1358 se jmenují rytíři Bohunek a Litold Hájkovi z Chrástu jako účastníci sporu s cisterciáky z Klášterní Skalice o hranice svého panství. Písemně je však chrástecká tvrz doložena až v roce 1459, kdy ji Václav Krabice z Weitmile prodával spolu se vsí Janu Kačicovi z Kounic. Když připadla část Chrástu s tvrzí v roce 1505 k tuchorazskému panství Jana Svitáčka z Landštejna, přestala tvrz sloužit jako panské sídlo a využívala se pro potřeby správy místního hospodářského dvora. Přesto je budova zmiňována jako "tvrz" ještě v roce 1575, kdy ji spolu s dvorem propustil císař Maxmilián II. Habsburský z manství Elišce z Landštejna a nechal majetek zapsat jako svobodný statek do desek zemských. Využití tvrze ma hospodářské účely se nezměnilo ani v roce 1579, kdy dvůr a část vsi získlali Smiřičtí, kteří ji trvale připojili k panství Kostelec nad Černými lesy. Tvrz zanikla (spolu se vsí) za třicetileté války a v žádném z dokumentů 17. století již není o ní žádná zmínka. Nicméně podle Schallerovy Topografie její zbytky byly zřetelné ještě v 18. století a podle knihy Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser (České hrady, zámky a tvrze) od Františka Alexandra Hebera z let 1844-49 zanikly pozůstatky tvrze přestavbou dvora ve 40. letech 19. století a v té době z původní tvrze zůstala pouze hluboká studna, krytá kruhovým věžovitým přístřeškem.
Pozůstatky zdiva tvrze jsou bezpochyby zachovány v budovách současného dvora.
Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy, str. 167. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.
Zaniklá tvrz stávala v místech stejnojmenné samoty a dvora čp. 43 při silnici mezi Českým Brodem a Kostelcem nad Černými lesy.
GPS: 50°2'17.160"N, 14°52'39.900"E
Nepřístupné