Cesty a památky

Kolínsko » Chotýš

Chotýš

První písemná zmínka o obci je z roku 1088 v listinném falzu nadační smlouvy Vyšehradské kapituly (královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě), pořízeném před rokem 1142, podle kterého český kníže a pozdější první král Vratislav II. daroval kapitule 8 poddaných ze vsi Chotýš. V roce 1222 tento majetek kapitule potvrdil král Přemysl Otakar I. Majetku kapituly se za husitské revoluce zmocnilo město Kouřim a roku 1436 si tuto držbu nechalo potvrdit císařem Zikmundem. Dvůr byl roku 1547 městu zkonfiskován, avšak o 14 let později mu byl opět prodán zpět. Ze světských majitelů Chotýše v předhusitské době je znám z berního rejstříku z první poloviny 14. století Smil, z roku 1358 Petr, oba s přídomkem z Chotýše. Před r. 1390 byl držitelem vsi Jan ze Lstiboře, jehož syn Petr si roku 1391 ve sporu s královskou komorou uhájil právo na otcovské dědictví. Od roku 1400 je doložen nový majitel, malostranský měšťan Hereš z Chotýše. Jeho bratr Ondřej, vystupující od roku 1406 jako spolumajitel, se i se svým synem Dobranem hlásil roku 1431 k veškeré Herešově pozůstalosti. Dobran držel Chotýš pravděpodobně ještě roku 1451. V druhé polovině 15. století byl chotýšský statek rozdroben mezi několik majitelů. Vedle kouřimského dvora zde měl selský grunt Milota z Hrušovan a druhý grunt s kovárnou drželi bratři Milota a Václav z Lipan. Oba tyto díly koupil roku 1480 Slavata z Chlumu a v roce 1492 je připojil je k černokosteleckému panství. Po nezdařeném prvním protihabsburském povstání byla tato část vsi zkonfiskována a od panství oddělena. Koupil ji Florián Gryspek z Griespachu a v roce 1553 připojil k části statku Kšely, se kterou se dostala roku 1708 opět ke Kostelci nad Černými lesy. Zbylá a patrně největší část vsi Chotýše patřila v druhé polovině 15. století jakémusi Pavlíkovi, který se roku 1460 psal z Chotýše. Pro další majetkové převody nejsou doklady, lze však předpokládat, že jde o onu část vsi, kterou vlastnil v první polovině 16. století Vilém z Křesetic, a že zde bylo již dříve jakési šlechtické sídlo. Před rokem 1542 prodal Vilém tento statek bratřím Benešovi a Jiřímu staršímu Mírkovi ze Solopysk. Roku 1543 si bratři Mírkové rozdělili společný majetek, přičemž Chotýš připadla Benešovi. Později tuto část připojili Mírkové ze Solopysk k Synči a drželi ji až do pobělohorských konfiskací roku 1622. O rok později ji koupil jako konfiskát kníže Karel z Lichtenštejna a připojil k nově vytvořenému plaňanskému panství, jehož součástí zůstala až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848.

Za švédského vpádu roku 1639 byla ves vypálena a po skončení třicetileté války zaznamenala berní rula v Chotýši jako osazené pouze dva selské grunty a jednu chalupu. V roce 1896 byla postavena škola a započato s vyučováním; škola měla 2 třídy a navštěvovalo ji až 100 žáků.

Původ názvu

Nejstarší písemná podoba názvu obce je Hotisi (1088), odvozen je nejspíše od osobního jména místního usedlíka, jehož jméno se podobalo jménům jako Černýš, Drahýš nebo Holýš.