Cesty a památky

Kolínsko » Kšely » evangelická modlitebna (bývalá)

evangelická modlitebna (bývalá)

Kšely, Kostely, synagogy a modlitebny, Modlitebny

Na konci 18. století, po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. (17. října 1781), se Kšely staly významným centrem reformované církve na Českobrodsku. Jako první duchovní sem přišel již v roce 1783 Ondřej Kováč z Horních Uher (Slovenska), který bohoslužby vedl ve stodole jednoho místního sedláka. Když pak v roce 1786 zemřel, z iniciativy místních evangelíků, majitele kšelské hospody J. Břečky a šenkýře J. Zahradníka, byly 24. června 1786 položeny základy pozdně baroknímu tolerančnímu kostelíku, který byl ne zcela dokončený posvěcen 21. ledna 1787. Vnitřní úpravy byly z nedostatku finančních prostředků dokončeny až v roce 1792. V roce 1851 byl k původní obdélné stavbě přistavěn oválný presbytář, jižní průčelí získalo klasicistní podobu a nad ním byla vztyčena hranolová věž. Úpadek zaznamenal sbor po roce 1954, kdy byl z obce komunisty násilně vystěhován jeho kurátor a bývalý starosta Jaroslav Miškovský. V roce 1969 pak byl sbor přestěhován do Českého Brodu, kde získal nevyužívaný kostel Nejsvětější Trojice a modlitebna v Kšelích byla změněna na archiv. V roce 1972 pak byla modlitebna odsvěcena a prodána do osobního vlastnictví. Její majitelé se často střídali, poslední úpravy provedl po roce 1990 restaurátor Jan Přibyl, který si zde v půdním prostoru rozestavěl byt. Osadil střešní okna a rozkryl kus stropu, oprava ale zůstala nedokončena a stavba začala chátrat. V roce 2015 ji koupil čínský podnikatel Liu Wei se záměrem zřízení galerie, realizace projektu ale nebyla stále zahájena.

Jednolodní neorientovaná obdélná stavba se segmentově ukončeným presbytářem. Vstupní průčelí je členěno pilastry a ukončeno štítem, nad kterým se zvedá čtverhranná věž. Boční stěny kostela jsou hladké.

Presbytář i loď jsou sklenuty valeně s lunetami, v jižní části je vložena dřevěná kruchta na dvou sloupech, na kterou vedou z předsíně dvoje schody. Interiér stavby byl v roce 2018 v pokročilém stádiu chátrání.

Z původního zařízení modlitebny se dochovaly pouze zbytky, které se povalují ve zpustlém interiéru. Jednalo se přitom o velmi hodnotnou pozdně barokní až klasicistní práci z let 1790-91 od českobrodského řezbáře Jana Mezdřického. Od něho je torzo kazatelny při západní stěně presbytáře u vítězného oblouku, na čelní straně poprsnice je opatřená pětiřádkovým nápisem na zeleném pozadí: ČIŇTE POKÁNÍ A VĚŘTE EVANGELIUM MAR(e)K I.XV. Na kruchtě se dochovala hodnotná farářská lavice zdobené na bocích jednoduchou řezbou a opatřené medailonem s iniciály faráře Josefa Kubeše a letopočtem: JK LETHA PAN(N)E 1827.