Cesty a památky

Sokolovna v Českém Brodě

Česká republika (únor 2017, Časopis Na Cestu 03/2017)

V Českém Brodě mají jeden historicko-kulturní unikát, který si vysloužil zápis na seznam kulturních památek České republiky. Jedná se o místní sokolovnu, za jejíž stavbou i výzdobou stojí dva zdejší rodáci a později významní architekti, kteří se na počátku 20. století proslavili stavbami především v Praze.

V listopadu roku 2015 byla na seznam nemovitých kulturních památek naší země zapsána sokolovna v Českém Brodě, která se řadí mezi naše nejstarší sokolovny. Sokolská jednota byla v Českém Brodě založena již 2. dubna 1870 a protože se členská základna rychle rozrůstala, a bylo tedy stále těžší najít místo pro společné akce, na valné hromadě dne 6. dubna 1884 byl schválen záměr pro stavbu vlastního spolkového domu. Z pěti podaných návrhů vybrala komise projekt místního architekta Jana Kouly a ještě téhož roku byla stavba realizována (základní kámen byl položen 15. června 1844 a 14. prosince téhož roku bylo slavnostně uvedeno první divadelní představení). Přes částečné znehodnocení stavby necitlivými úpravami ve druhé polovině 20. století, se sokolovna zachovala prakticky v původním stavu, a Český Brod se tak může právem pyšnit nejstarší a současně i jednou z nejvýznamnějších staveb architekta Jana Kouly.

Kromě cenné architektury se neobyčejně dobře dochovalo vnitřní vybavení s cennými architektonickými i uměleckořemeslnými prvky. Jsou to například dřevěné vyřezávané stropy v šatně a bočním sálu a zajímavý kazetový strop v hlavním sále, který v roce 1885 vymaloval Jan Koula s dalším slavným českobrodským rodákem, architektem Antonínem Balšánkem. Pod stropem hlavního sálu je sgrafitový pás, který vytvořil Josef Poselt, žák Jana Kouly z pražské techniky. Sgrafita doplňuje vždy pět bust na každé straně, zobrazujících významné osobnosti českých dějin, mezi kterými lze rozpoznat Jana Amose Komenského, Mistra Jana Husa, Františka Palackého, Jiřího z Poděbrad, Josefa Kajetána Tyla, Josefa Jungmanna, Františka Ladislava Riegra, Bedřicha Smetanu, Karla Havlíčka Borovského a pochopitelně i Miroslava Tyrše. Velmi cennou památkou je opona jeviště, která v roce 1912 nahradila ještě starší oponu od Jana Kouly z roku 1884, která se ale bohužel nedochovala. Tuto novou oponu s obrazem Pocta sokolům namaloval v roce 1911 místní lékárník a člen Sokola Rudolf Rott. Opona byla na konci 60. let 20. století z ideologických důvodů odstraněna a v nevyhovujících podmínkách uskladněna v depozitáři Podlipanského muzea, odkud byla po obnovení Sokola v roce 1990 přenesena zpět do sokolovny. V roce 2015 ji restaurovala Dana Barvová a opona byla poté znovu zavěšena na původní jevištní tahy z roku 1884. Mezi rarity patří i původní cvičební nářadí, pocházející minimálně z doby kolem roku 1915, neboť je zachyceno na fotografiích z této doby. Jedná se o kruhy, kozu, bradla a bednu.

Sokolovna se stala hned po slavnostním otevření v roce 1884 sportovním, společenským a kulturním střediskem města a těmto účelům slouží Českému Brodu i po 133 letech. Pokud byste měli zájem o prohlídku historických prostor sokolovny, objednejte se dopředu na e-mailu sokolceskybrod@seznam.cz.

Roman Šulc, 2017