Cesty a památky

Kolínsko » Český Brod » sokolovna

sokolovna

Český Brod, Ostatní stavby, Divadla, sokolovny a spolkové domy

Sokolská jednota byla v Českém Brodě založena 2. dubna 1870 a zpočátku se její členové scházeli v různých sálech místních hostinců, přes léto cvičili na dvoře domu čp. 73 na náměstí. Protože členská základna se rychle rozrůstala a bylo stále těžší najít místo pro společné akce, na valné hromadě dne 6. dubna 1884 byl schválen záměr pro stavbu vlastního spolkového domu - sokolovny. Z pěti podaných návrhů vybrala komise projekt místního architekta a čestného člena jednoty Jana Kouly. Ještě téhož roku byla stavba realizována, základní kámen byl položen 15. června 1884 a 14. prosince bylo slavnostně uvedeno první divadelní představení. Stavební práce provedla firma Červený a Richtr, stavební dozor vykonával A. Kavan. V roce 1886 bylo k sokolovně přistavěno severovýchodní křídlo s divadelní šatnou a skladištěm, bohužel zbourané v roce 1973, a nově vystavěné v socialistickém stylu o rok později. V roce 1896 ještě byl v duchu architektury původní stavby prodloužen hlavní trakt budovy směrem k náměstí o šatnu pro návštěvníky a v roce 1905 byl přistavěn boční sál pro cvičence. V letech 1973-74 byla k sokolovně připojena nevzhledná přístavba v jihovýchodním nároží budovy (sociální zařízení, obytné pokoje, kanceláře), která částečně narušuje uměleckou hodnotu stavby. V letech 2012-14 byla vyměněna všechna okna a v letech 2016-17 byla obnovena původní barevnost fasád. Přes částečné znehodnocení stavby přístavbami z druhé poloviny 20. století se sokolovna zachovala z velké části v původním stavu. Kromě toho, že českobrodská sokolovna je nejstarší a současně i jednou z nejvýznamnějších Koulových realizací, řadí se mezi nejstarší sokolovny v České republice (první byla postavena v Praze roku 1863).

Zčásti přízemní a zčásti patrová podsklepená stavba směřuje podélným západním průčelím do Tyršovy ulice a kratším severním průčelím do Kollárovy ulice. Ke stavbě téměř obdélného půdorysu přiléhá na jihovýchodní straně novodobá dvorní přístavba. Střechy jsou nízké sedlové, kryté plechem. Stavba je zděná z cihel a lomového kamene, hladké omítky jsou pojednané v bílé, okrové a tmavě růžové barvě. Hlavní podélné průčelí je o osmi osách, štítové severní průčelí o jedné ose a protilehlé jižní průčelí o třech osách. Vstupní jihozápadní průčelí po stranách lemuje dvojice vstupních edikul s frontony, podpíranými jónskými sloupy. K vyvýšeným vstupům v edikulách vedou předsazená kamenná schodiště.

Uvnitř se dochovaly cenné architektonické i uměleckořemeslné prvky, především dřevěné vyřezávané stropy v šatně a bočním sálu a kazetový strop v hlavním sále, který v roce 1885 vymaloval Jan Koula s Antonínem Balšánkem. Autorem malovaných sgrafit pod stropem hlavního sálu je žák Jana Kouly z pražské techniky, Josef Poselt. Sgrafitový pás je doplněn vždy pěti bustami významných osobností českých dějin po každé straně, jsou zde Jan Amos Komenský, Mistr Jan Hus, František Palacký, Jiří z Poděbrad, Josef Kajetán Tyl, Josef Jungmann, František Ladislav Rieger, Bedřich Smetana, Karel Havlíček Borovský a Miroslav Tyrš (přičemž busta obou posledně jmenovaných je z nepochopitelných důvodů shodná). Autorem původní opony z roku 1884 byl Jan Koula, tato opona se bohužel nezachovala. V květnu 1912 byla nahrazena novou oponou* s vyobrazením Pocta sokolům, kterou v roce 1911 nakreslil místní lékárník a člen Sokola Rudolf Rott na plátně o rozměru 470 x 655 cm. Opona byla na konci 60. letech 20. století z ideologických důvodů odstraněna a v nevyhovujících podmínkách uskladněna v depozitáři Podlipanského muzea. Odsud byla po obnovení Sokola v roce 1990 přenesena do sokolovny, v roce 2015 restaurována Danou Barvovou a opětovně zavěšena na původní jevištní tahy z roku 1884. Na oponě je vyobrazena v dekorativním rámu se sokolskými symboly dívčí postava pod lípou, která se chystá ověnčit vavřínem dvě postavy krojovaných sokolů, doprovázená skotačícími putti s divadelní maskou a lyrou; v pozadí je pohled na Český Brod od jihovýchodu. Mezi rarity patří i původní cvičební nářadí*, minimálně z doby kolem roku 1915, kdy je doloženo na fotografiích - kruhy, koza, bradla a bedna. Na vstupním průčelí do Tyršovy ulice je umístěna pamětní deska umučeným Sokolům.

Sokolovna se stala po slavnostním otevření v roce 1885 společenským a kulturním střediskem města a dodnes slouží svému původnímu účelu.

Prohlášení za památku

Sokolovna byla 10. listopadu 2015 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 105745.

Opona Pocta sokolům včetně původních jevištních tahů byla 10. listopadu 2015 zapsána do Ústředního seznamu movitých kulturních památek ČR pod číslem 105744.