Renesanční zvonice z 60. let 16. století, postavená jako prostá hranolová stavba věžového charakteru, jejíž autentický vzhled částečně setřela přestavba v polovině 19. století. V roce 2002 byla zvonice restaurována podle návrhu ak. arch. Jiřího Anderleho a dlouhodobě pronajata občanskému sdružení Leccos (volný čas dětí).
Rozložitá hranolová jednopatrová věž se zděným přízemím a bedněným (původně hrázděným) patrem, krytá valbovou (původně vysokou jehlancovou) střechou. Zděné přízemí sloužilo jako márnice, vyšší zvonové podlaží se otevírá rozměrnými zvukovými okny. Zvony byly rekvírovány v roce 1916, od té doby je zvonice bez zvonů.
Architektonicky nenáročný objekt zvonice bezprostředně navazuje na zbytek ohradní zdi hřbitova z roku 1566, která se v původmí podobě zachovala pouze na severním okraji kostelního areálu.
Zvonice je v majetku České církve evangelické v Českém Brodě, s účinností od 31. prosince 1965 byla spolu s kostelem Nejsvětější Trojice zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 33567/2–713.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 1. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia 1977.
Zvonice stojí v Jiráskových sadech v těsném sousedství kostela Nejsvětější Trojice.
GPS: 50°4'16.220"N, 14°51'25.470"E
Přístupné po dohodě