Cesty a památky

Kolínsko » Český Brod » kapucínský klášter s kostelem sv. Máří Magdaleny (bývalý)

kapucínský klášter s kostelem sv. Máří Magdaleny (bývalý)

Český Brod, Kláštery

Kostel sv. Máří Magdaleny a špitál pro 12 chudých nemocných s kaplí sv. Michala založil z podnětu místní neznámé měšťanky pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic v roce 1359. V této době se kostel skládal z krátkého jednolodí, ukončeného pravoúhlým presbytářem, zaklenutým dvěma poli křížové klenby. Špitální budova přiléhala k jižní stěně kostela. V roce 1363 převedl Arnošt z Pardubic špitál pod městskou správu, což v roce 1370 potvrdil arcibiskup Jan Očko z Vlašimi, v roce 1377 olomoucký biskup Jan a také papež Řehoř XI. V roce 1421 pražané při dobývání města špitál poničili, takže musel být následně opraven. Kostel byl v roce 1619 přestavěn renesančně, ale v roce 1628 byl kostel i se špitálem zničen požárem a téměř celé století zůstal v troskách. Teprve roku 1711 začal českobrodský děkan Petr Antoním Spazio prosazovat obnovu kostela, k níž nakonec došlo v letech 1720–21.

V roce 1744 darovala císařovna Marie Terezie kostel se špitálem kapucínům, kteří nejpozději do roku 1750 (údajně již roku 1747) upravili špitál na klášter podle projektu P. Františka Luciána. V této době bylo zvláštním privilegiem císařovny stanoveno, že zde budou tři duchovní a jeden bratr – laik. Během přestavby byl nově zaklenut presbytář a zřízen sanktusník na hřebenu střechy. Po obou stranách kostela vznikla dvojice bočních kaplí a pod kostelem krypta. Kolem roku 1750 byl kostel vybaven novým mobiliářem, který je dnes rozptýlen po kostelech v Českém Brodě a okolí. Po zrušení kláštera v roce 1785 byl kostel odsvěcen a přeměněn na sýpku. Jeho průčelí svým pozdně klasicistním vzhledem ukazuje na přestavbu ve 3. čtvrtině 19. století. V roce 1951 odkoupil kostel okresní úřad Kolín se záměrem zřídit zde výstavní síň, galerii a depozitář Podlipanského muzea. V letech 1954–59 byla uskutečněna adaptace se zásadní přestavbou podle plánu pražského architekta Josefa Petrů. Již v roce 1960 byl však objekt změněn na skladiště a autodílnu a takto byl využíván až do roku 2003, kdy byl dán do prodeje. Bývalý kostel je v současnosti v soukromém držení a slouží jako depozitář historických vozidel, budovy bývalého kláštera slouží k obytným účelům.

Klášter po roce 1750 tvořila prostá a nevelká obdélná budova, v zásadě rozdělená do tří traktů, z nichž střední sloužil ke komunikaci. Dnes je budova kláštera hladká, bez architektonického členění. Průčelí kostela zcela ztratilo, po empírových přestavbách v 19. století, podobu chrámové stavby; průčelí je dnes tříosé, členěné jednoduchými toskánskými pilastry vysokého řádu a ukončené mohutným kladím s výrazně předstupující korunní římsou. Okna pocházejí z 1. pol. 20. století, vstupní portál (nezachoval se) nahradila vjezdová vrata. Původní dispozici si však zachovala loď obdélného půdorysu, zaklenutá valenou klenbou s lunetami. Z původního presbytáře se zachovala pouze neúplná jižní zeď, zbylé části presbytáře jsou rekonstrukcí z nalezených částí, provedenou v 50. letech 20. století. V ose štítu se dle fotografie v knize Antonína Podlahy Soupis památek historických z roku 1907 nacházela dnes nezvěstná socha sv. Máří Magdalény z roku 1721.

Nápisová kamenná deska, která byla v roce 1377 zasazena do zdiva kostela na paměť donace papeže Řehoře XI., je dnes uložena ve sbírkách Podlipanského muzea v Českém Brodě (pobočka Regionálního muzea v Kolíně).

Prohlášení za památku

Bývalý kostel sv. Máří Magdalény s pozůstatky kláštera byl 10. srpna 2015 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 105705.