Cesty a památky
tvrz (zaniklá)
Český Brod, Tvrze, Tvrze zaniklé
Původní dřevěný biskupský dvorec vznikl v Českém Brodě zřejmě již za episkopátu pražského biskupa Jana I. mezi roky 1134-39. Když v srpnu roku 1289 město, jako biskupské zboží, vydrancoval Ondřej z Říčan, byl zničen i dvorec. Na jeho místě nechal krátce po této události postavit kamennou tvrz pražský biskup Tobiáš z Bechyně a určil ji za správní středisko biskupských statků (distriktu), ležících na východ od Prahy. Na tvrzi, která je poprvé písemně doložena v českobrodské městské knize z roku 1340, sídlili biskupští, později arcibiskupští purkrabí. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1344-64), kdy byl purkrabím majitel několika okolních vsí Bohuněk Hájek z Chrástu, byla tvrz opravena a zapojena na západní straně města do nově vystavěného městského opevnění. V dalších letech se vzpomínají jako purkrabí Henclín (1373–80), Petr Libňovec z Libkovic (1382–95) a jako poslední Jan ze Zruče (do roku 1406). V roce 1418 arcibiskup Konrád z Vechty tvrz zastavil Janu Sekretáři z Kostelce, za husitských válek pak sloužila tvrz k vojenským účelům. V roce 1421 na ní sídlila posádka asi 200 mužů císaře Zikmunda a po dobytí města husity v dubnu téhož roku ji vystřídala posádka pražanů s hejtmanem Bartoněm v čele. V roce 1430 tvrz obývali sirotci s hejtmanem Janem Andělem, řečený Čert. Po bitvě u Lipan si tvrz v roce 1434 přivlastnilo město, které král Zikmund povýšil na královské, a její areál rozdělilo na tři části. Rohovou část s věží si město ponechalo a později zde kolem roku 1538 zřídilo šatlavu s obydlím pro biřice. Další dvě části tvrze prodala městská rada v roce 1446 do soukromého vlastnictví a postupně byly přestavěny na měšťanské domy. Dne 29. dubna 1628 tato část města vyhořela a po třicetileté válce se již bývalá tvrz nevzpomíná. Její pozůstatky byly pravděpodobně použity v roce 1664 při stavbě měťanského pivovaru, který byl postaven nedaleko při severní městské hradbě. Podle popisu v českobrodském radním manuálu z roku 1732 se v areálu zaniklé tvrze nacházela zděná studna zvaná Barborka, v roce 1766 se uvádí, že českobrodský měšťan František Monse koupil objekt bývalé šatlavy s poznámkou „nyní na tom místě zahrádka jest“. To je poslední známá zmínka o bývalé tvrzi, v 70. letech 20. století na jejím místě vzniklo hřiště a sportovní hala.
Z tvrze se dodnes nic nedochovalo, připomínají ji pouze místní názvy „na tvrzi“, „tvrz“ nebo „Vladyčí strana“. Starší tvrzení historika Miloše Dvořáka, že tvrz byla přestavěna na pivovar a v místech současné hasičská zbrojnice se z ní dochovaly části zdí bývalého pivovaru, se ukázalo jako mylné a bohužel ho přepisuje řada dalších publikací.
Zdroj informací
Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy, str. 79-80. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.
Mrvík J. V.: Historická topografie města Českého Brodu. Archivní prameny Kolínska, str. 83-87. Státní okresní archiv Kolín. 2016
Mapa
Poloha
Na základě analýzy městských knih tvrz stála a severozápadní straně městského jádra u sportovní haly za domem čp. 65 a vedla k ní drobná ulička mezi domy čp. 65 a 66, zachycená ještě na kresbě této části náměstí od kanovníka H. Seykory z roku 1819.
GPS: 50°4'25.835"N, 14°51'26.447"E
