Cesty a památky

Kolínsko » Český Brod » stará radnice

stará radnice

Český Brod, Muzea a galerie, Radnice

Budova staré radnice v Českém Brodě byla v minulosti vedle kostela sv. Gotharda nejdůležitější stavbou ve městě a její vznik úzce souvisí s jeho nejstaršími dějinami. Postavena byla ve druhé polovině 14. století, první písemná zmínka o ní pochází z listiny datované 20. dubna 1402. Tím se řadí mezi nejstarší radniční budovy v Čechách, a dokonce je v prostředí poddanských měst zatím nejstarší známou radnicí vůbec. Po roce 1589 byla radnice zásadně přestavěna a rozšířena renesančně. Při této stavební akci byly nad korunní římsou radniční budovy po celém obvodu vyzděny monumentální renesanční štíty s římsami a volutami, rytmizované hranolovými pilířky, zakončenými čučky nebo kamennými koulemi. Drobné stavební úpravy proběhly ještě v létě 1613, kdy byl vztyčen nový štít, na který kutnohorský malíř Mikuláš Kocourovský vymaloval sluneční hodiny. V této podobě vydržela radnice až do barokní přestavby po velkém požáru města 7. listopadu 1739. Ta se uskutečnila v letech 1741–1743.

Prostory staré radnice sloužily v té době k nejrůznějším městským účelům. Umístěna zde byla tedy nejen zasedací síň a městská kancelář se spisovnou, kde se nacházely městské knihy, listiny a velké množství různých makulářů i běžné korespondence, ale také městská zbrojnice, šatlava, byt biřice a úložiště hasicího náčiní či mobilních stánků pro zdejší trhy. V radničním sklepení byly pak deponovány truhly s městskými i soukromými měšťanskými penězi a nacházela se tam i městská váha. V pobělohorské době se na radnici dokonce běžně skladovalo i obecní seno a otava, což místní radní do budoucna zakázali na podzim roku 1754 pro velké riziko požáru.

V roce 1800 byla v části radniční budovy v přízemí adaptována na veřejnou lékárnu „U Jitřenky“ a byt lékárníka. K zásadní změně v historii budovy došlo v roce 1850, kdy byla budova 1. června 1850 předána k užívání nově vzniklého okresního soudu. Vystěhovat se tak musela nejen městská správa, ale i třeba zmíněná lékárna. V této době byla budova utilitárně upravena do stávající podoby, přičemž většina místností byla přepažena a v patře byly odstraněny cenné renesanční klenby. Po přemístění okresního hejtmanství do Českého Brodu v roce 1869 se zvažovalo s přístavnou patra staré radnice a umístění hejtmanství do stejné budovy, tento záměr ale nebal realizován. Budova tehdejšího okresního soudu byla opravena v roce 1930 pod vedením stavitele Karla Husara, kdy byl především opraven vnější plášť. Na základě usnesení vlády z 25. 5. 1960 o reorganizaci soudnictví v tehdejším Československu a rozhodnutím dalších úřadů byla budova bývalé staré radnice s účinností od 10. 6. 1960 vrácena do správy města Český Brod, které sem umístilo sídlo i depozitáře veřejné knihovny a sídlo Lidové osvěty. V letech 1996-97 byla stará radnice provizorně opravena a v letech 2017-8 proběhla její generální rekonstrukce.

Radnice má nepravidelný dvoukřídlý půdorys (písmene L), který sleduje průběh komunikace, vedoucí náměstím. Větších rozměrů dosahuje jižní křídlo, zabírající i jižní nároží budovy, k němu je kolmo připojeno téměř čtvercové severní křídlo s drobným rizalitem na severozápadní straně (do ulice). Vnější fasády objekt vizuálně scelují.

Uvnitř je zachované zajímavé empírové schodiště z poloviny 19. století (do té doby se do patra radnice vcházelo po předsunutém schodišti z ulice) a několik původních místností. Navštívit lze tzv. Šatlavu, jejíž prostory dnes slouží jako výstavní prostory. Městské vězení bylo zřízeno v budově radnice až po požáru bývalé biskupské tvrze v roce 1628, neboť do té doby byla šatlava právě v tvrzi. Byt biřice a vlastní šatlava byly v prvním patře budovy. Na současném místě bylo zřízeno vězení až v souvislosti se vznikem okresního soudu v roce 1850. Tvoří ho čtyři vedle sebe umístěné cely, osvětlené malými okny a uzavřené dubovými dvojitými dveřmi na důkladný zámek s typickou špehýrkou ke kontrole vězňů. Jednotlivé cely jsou přístupné z podélné chodby, do které se vstupuje přímo z hlavní chodby budovy v přízemí. Vchod byl jištěn opět masivními dubovými dveřmi a kovanou mříží. Stropy vězení jsou klenuté, podlahu tvoří hrubá dlažba. Za zmínku stojí systém vytápění cel; bylo společné vždy pro dvě a zdrojem tepla bylo ohniště obsluhované z podélné chodby. Teplo pak proudilo do zvláštního výměníku v cele a odtud do komína. V jedné dvojici cel se tento vytápěcí systém zachoval, v druhé byl zřejmě při pozdějších stavebních úpravách demontován. Zdejší věznice sloužila svému účelu překvapivě až do roku 1960, jeho potřeba se bohužel znovu zvýšila po roce 1948, kdy ho konkrétně 19. ledna 1949 převzalo do přímé správy Ministerstvo spravedlnosti a dosavadní zdejší dozorce vězňů Josef Rokos musel okamžitě vyklidit svůj byt pro členy Státní vězeňské služby. Z jejího sklepení vedou staré podzemní chodby k domům pod náměstím, jejichž část je od roku 1993 přístupná veřejnosti.

Prohlídka šatlavy a podzemních chodeb je možná prostřednictvím infocentra na náměstí Arnošta z Pardubic čp. 56.

Prohlášení za památku

Stará radnice byla ke dni 2. dubna 1996 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 11229/2-4333, dne 28. 11. 2014 byl areál rozšířen o výklenkovou kapličku sv. Jana Nepomuckého.