Cesty a památky
sousoší sv. Rodiny
Český Brod, Sochy a sousoší
Barokní sousoší z let 1722–23 od Jana Jiřího Šlanzovského (ve starší literatuře je mylně jako autor uváděn F. M. Brokof) vzniklé na objednávku zdejší městské rady a financované z odkazu Terezie Tlapalové († 7. ledna 1716). Přestože již v roce 1907 shledal Antonín Podlaha sousoší ve špatném stavu a varoval před jeho zánikem, k opravě po mnoha průtazích došlo až v roce 1939 osobním nákladem českobrodského děkana P. Josefa Schmieda, restaurování provedl sochař Miloslav Baše z Pardubic. V květnu až červnu roku 1957 sousoší restaurovali a doplnili chybějící části akademičtí sochaři Vladimír Preclík a Zdena Fibichová. I přes provedené opravy se stav sousoší rychle zhoršoval, takže v roce 1972 bylo zvažováno o zrušení památkové ochrany, neboť chybělo až 30 % originálních částí. Jelikož nebylo povoleno provedení kopie sousoší, akademičtí sochaři Jana a Quido Adamcovi provedli téhož roku náročnou rekonstrukci. V roce 1992 však již zase některé části sousoší chyběly a stav sousoší byl natolik kritický, že se opět začalo mluvit o vytvoření kopie. Opravu památky provedl v letech 1993-97 akademický sochař Petr Váňa, přičemž originál sousoší byl uložen v Podlipanském muzeu a na náměstí byla umístěna jeho kopie. Podstavec byl restaurován dodatečně v roce 2009 akademickým sochařem Josefem Pospíšilem a v roce 2013 bylo sousoší poprvé restaurováno MgA. Martinem Kulhánkem a doplněno o kovovou pozlacenou svatozář s holubicí Ducha svatého, která byla odstraněna již v roce 1885 (1890 ?).
Podstavec díla je vytvořen ze středně až hrubozrnného pískovce okrové barvy, originál sousoší (dnes uložen v muzeu) je vytvořen z jemnozrnného pískovce šedé až nazelenalé barvy, který se těžil v Praze v okolí Petřína, a kopie sochy včetně vrcholové římsy je zhotovena z jemnozrnného Maletínského pískovce okrové barvy, vytěženého v roce 1995 u Mohelnice. Čelní stranou je sousoší obráceno k severu.
Dynamicky koncipovaná architektura se skládá ze tří úrovní. Dolní část s vysokým, jednoduše profilovaným soklem a výrazně vysazenou římsou, tvoří trojice srostlých deformovaných hranolových podstavců, připomínajících otevřenou náruč. Boky diagonálně vytočených úseků jsou členěny obdélnými poli s podložkou, v prostředním poli se nachází půvabný reliéf Zasnoubení Panny Marie. Prostřední část pak navazuje na kompozici spodní části, kde je hranolový podstavec na vysokém soklu rámován dvěma pilastry, vrcholícími mohutnými, diagonálně natočenými volutami, na které dosedá výrazně vysunutá římsa.
Na čelní ploše horního dílu architektury byl umístěn dnes nezvěstný andílek s oblakem a nápisovou páskou a kovová lampa na věčné světlo (zachycené na fotografiích z počátku 20. století). Po stranách této části měly být původně osazeny dvě sochy světců, o nichž se neví, zda byly skutečně zhotoveny, již na nejstarším vyobrazení sousoší z roku 1811 jsou jejich místa prázdná, jako dnes.
Poslední část díla tvoří skupina sv. Rodiny (Panna Maria, Ježíšek a sv. Josef) koncipovaná do alegorie lyricky pojatého rodinného štěstí, přestože je ve svém výrazu částečně zkomolená řadou pozdějších oprav. Postava Panny Marie, sedící na podnoži ze stylizovaných obláčků, si v gestu pokory a mateřské lásky klade pravou ruku na prsa. Levou rukou přidržuje neposedného Ježíška, natahujícího ručičky ke sv. Josefovi, který tuto zvláštní milost pokorně přijímá v pokleku, s rukama zkříženýma na prsou. Postavy Panny Marie i sv. Josefa jsou zahaleny do nadměrného množství drapérie, která svou nereálně působící skladbou záhybů zakrývá určité nedostatky v anatomické skladbě obou figur.
Prohlášení za památku
Sousoší sv. Rodiny je zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 41865/2–717.
Fotogalerie
Zdroj informací
Nejedlý V.: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře ve Středočeském kraji, svazek 1, str. 307 - 319. Národní památkový ústav Praha, generální ředitelství, 2018.
Mapa
Poloha
Sousoší stojí v jihozápadní části náměstí Arnošta z Pardubic.
GPS: 50°4'23.570"N, 14°51'33.192"E
Přístupnost
Volně přístupné
