Cesty a památky

Země poznané » Vietnam » Historie Vietnamu v datech

Historie Vietnamu v datech

Vietnam (květen 2008, Vietnam)

Období	Rozhodující události
2879 – 258 př. n. l.	vláda (legendární) dynastie Hồng Bàng ; údajně 18 panovníků, z nichž každý vládl déle než sto let
257 – 207 př. n. l.	vláda dynastie Thực
207 – 111 př. n. l.	vláda dynastie Triệu
111 př. n. l. – 938	tzv. tisíciletá čínská nadvláda; 40 – 43 n. l. povstání sester Trungových, 248 n. l. povstání paní Triệu, 544 – 602 povstání Lý Nam Đế a vytvoření státu Van Xuan
2. st. n. l.	přichází z Indie i Číny buddhismus, konfuciánství a taoismus
544 – 602	vláda dynastie Lý Nam Đế
905 – 959	vláda dynastie Khuc
939 – 954	vláda dynastie Ngo, po vítězství v bitvě u Bạch Đằng, založení nezávislého vietnamského státu
955 – 968	období anarchie tzv. Dvanácti knížectví
968 – 979	vláda dynastie Đinh
980 – 1009	vláda dynastie raná Lê
1009 – 1225	dynastie pozdní Lý; počátky budování centralizovaného státu (státní ideologií je buddhismus, který později nahradilo konfuciánství). V roce 1070 byl v sídelním městě Thang Long (dnešní Hanoj) založen Chrám literatury (Van Mieu), centrum tehdejší kultury a vzdělanosti, v roce 1076 byla v Thang Longu založena Národní akademie Quoc Tu Giam (obdoba univerzity)
1225 – 1400	dynastie Trần; vybudován feudální centralizovaný stát (státní ideologií konfuciánství, které vyhovovalo aristokracii vice než buddhismus). Buddhismus se stává životní filozofií a nadále ovlivňuje umění a kulturu; v praxi to znamenalo, že se člověk mohl řídit jak buddhistickými, tak konfuciánskými zásadami. Postupně se vytváří nábožensko-filozofický směr Tam Giao, Trojí náboženství, tedy syntéza konfuciánství, buddhismu a taoismu. Ve 13. století do Vietnamu několikrát vpadli Mongolové
1400 – 1407	vláda dynastie Hồ
1407 – 1413	dynastie obnovená Tran; dochovaly se písemné záznamy pořízené již v chu nom – tzv. jižních znacích (obdoba čínského znakového písma)
1413 – 1427	nadvláda čínské dynastie Ming
1418 – 1804	vláda dynastie pozdní Lê; od 15. století se na území Vietnamu dostávají evropští misionáři z Portugalska, Španělska, Holandska, Anglie a Francie, kromě křesťanství přinášejí i evropskou kulturu; v 17. století Francouz Alexandre de Rhodes navázal na předchozí práci misionářů a dokončil latinizaci vietnamského znakového písma, tj. psaní vietnamštiny latinkou s diakritickými znaménky označujícími výslovnost jednotlivých slabik. Na přelomu 18. a 19. století nabyla země dnešní rozlohy, ve střední a jižní části země hrály silnou roli hinduistické a indické kulturní vlivy (zaniklé království Čampa), patrné dodnes. V 16. – 18. století fakticky vládly šlechtické rody Trinh, Mac a Nguyen
1788 – 1802	vláda dynastie Tay Son (paralelně s koncem Pozdních Le)
1802 – 1945	vláda dynastie Nguyen; v polovině 19. století se ve Vietnamu a celé Indočíně systematicky usazují Francouzi, kteří z regionu vytvořili svoji kolonii. Národní dynastie sice formálně vládne až do konce 2. světové války, avšak nemá faktickou moc
1930	Hồ Chí Minh zakládá Komunistickou stranu Indočíny
1941 – 1945	obsazení Indočíny japonskými vojsky v průběhu 2. světové války
srpen 1945	ukončení 2. světové války v Indočíně kapitulací Japonska
2. září 1945	vyhlášení nezávislosti Vietnamu a vyhlášení Vietnamské demokratické republiky prezidentem Hồ Chí Minhem
1946 – 1954	válka proti francouzským kolonizátorům
1954	podepsány Ženevské dohody, ukončení válečných operací v Indočíně a rozdělení Vietnamu podle 17. rovnoběžky: sever – Vietnamská demokratická republika a jih – Vietnamská republika; útěk katolíků ze severního do jižního Vietnamu
1963 – 1973	americká válka ve Vietnamu; postupně, přes masivní nárůst americké vojenské přítomnosti, získává převahu Viet Cong. Pod vlivem narůstajícího odporu americké veřejnosti začínají diplomatická jednání o ukončení konfliktu
1973	podepsány Pařížské dohody, ukončení války ve Vietnamu ze strany USA
1975	obsazení Saigonu a jeho přejmenování na Ho Chi Minovo Město
2. července 1976	sjednocení země a vytvoření Vietnamské socialistické republiky
1979	Vietnam se stal členským státem RVHP a přiklonil se k sovětskému bloku, Vietnamci přijíždějí do členských států RVHP jako dělnící, učni a praktikanti – pomoc s řešením „zaměstnanosti“ částečně demilitarizovaného Vietnamu. Vietnamská vojenská operace proti genocidnímu režimu Rudých Khmérů v Kambodži. Čínsko-vietnamský „pohraniční“ konflikt – Čína zaútočila na čtyři pohraniční provincie Vietnamu, v krvavých bojích byla intervence zastavena a otevřený konflikt brzy ustal
1986	VI. sjezd Komunistické strany Vietnamu, podpora změn a zahájení reforem Doi Moi, které podstatně ovlivnily vývoj v zemi koncem 20. století
1987	vydán zákon o zahraničních investicích ve Vietnamu
1989	Vietnam stáhl svoje vojenské jednotky z Kambodže a Laosu
1991	normalizovány vztahy s Čínou jako reakce na rozpar východního bloku
1992	prezidentem zvolen Le Duc Anh
1993	snaha o ekonomickou pozici „asijského tygra“, mj. umožněním masivních zahraničních investic
1994	prezident USA Bill Clinton zrušil americké obchodní embargo na Vietnam (trvalo téměř 20 let), dohoda s Kambodžou o mírovém urovnání vzájemných vztahů a na ekonomické i kulturní spolupráci
1995	Vietnam se stal 7. členským státem sdružení ASEAN, normalizovány vztahy s USA a obnoveny diplomatické styky
1997	volby do Národního shromáždění přinesly mj. generační výměnu funkcionářů, prezidentem byl zvolen Tran Duc Luong
1998	uzavřena mezivládní dohoda s Českou republikou