Cesty a památky

Kolínsko » Velim

Velim

První písemná zmínka o Velimi spadá do období panování knížete Boleslava II., který v roce 999 daroval toto území synu (pojzdějšímu knížeti) Oldřichovi, sídlícím na nedalekém hradu Oldříš. Dne 25. června 1272 postoupil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku osadu bratřím Helmholdovi, Otovi a Vintíři z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert). V roce 1486 připojil Jiří z Poděbrad jednu část obce k poděbradskému panství, druhá část připadla jeho synu Hynkovi Minsterberskému, kterému patřilo panství kolínské. V roce 1547 pak zabral kolínskou část Velimi Ferdinand I. a obě části obce spojil a připojil ke svému poděbradskému panství. K němu Velim patřila až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. Od roku 1850 dodnes patří do okresu Kolín.

Velký rozkvět obce je spojen s obdobím po dostavbě Olomoucko-pražské dráhy v 70. letech 19. století, kdy se zde začíná zásluhou starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuela Szalatnaye, rozvíjet průmysl – cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, a významně se rozvíjí obchod a řemesla. Obec má však stále převážně zemědělský charakter. V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený v roce 1868.

Osobnosti

Justus Emanuel Szalatnay z Nagy Szalatna (* 21. 8. 1834 Moraveč - † 20. 4. 1910 Velim) - významný evangelický duchovní, od roku 1857 velimský vikář, v roce 1899 bul zvolen vedoucím duchovním (superintendentem) české evangelické církve.

Primus Sobotka (* 29. 1. 1841 Velim, Horní Nouzov - † 1. 8. 1925 Praha) - český novinář, spisovatel a etnograf (sbíral lidové pověsti a vyprávění), redaktor Světozoru. Věnoval se slovanské mytologii a etnografii, především ve vztahu venkovského lidu k přírodě.

Adolf Glaser (* 17. 11. 1855 Lenešice - † 5. 8. 1928 Praha) - významný český průmyslník židovského původu, majitel továrny na čokoládu, cukrovinky a kávové náhražky ve Velimi.

Josef Mikšovský (* 17. 11. 1855 Velim - † 13. 6. 1919 Olomouc) - zakladatel a majitel slavné Olomoucké továrny na čokoládu a cukrovinky, založené v roce 1887, která byla první moravskou továrnou s tímto sortimentem. Firma zanikla po znárodnění jeho synovi Bohumilovi v roce 1948, kdy byla začleněna do nově vzniklého národního podniku Zora Olomouc.

Jaroslav Souček (* 29. 3. 1857 Velim - † 2. 1. 2006 Praha) - český operní pěvec (barytonista), od roku 1979 v angažmá Národního divadla v Praze, zpíval v 2312 představeních.

Stanislava Ryšavá - Součková (* 27. 11. 1923 Velim - † 23. 7. 1997 České Budějovice) - česká operní a koncertní pěvkyně (sopranistka), profesorka pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Tomáš Glaser (* 7. 3. 1923 Velim - † 27. 9. 1945 Hawkinge, Spojené království) - kvůli svému židovskému původu emigroval v roce 1939 do Anglie, kde se stal letcem v britském královském letectvu, později získal hodnost nadporučíka. Jako stíhací pilot střežil oblast Severního moře, Belgie a Holandska, doprovázel i vzdušnou eskortu krále Jiřího VI. Zemřel při havárii letounu na letecké základně.

Vladimír Karbusický (* 9. 4. 1925 Velim - † 23. 5. 2002 Hamburg, Německo) - český muzikolog, folklorista, sociolog, estetik, pedagog a publicista, po emigraci v roce 1968 působil v zahraničí. Do dějin evropské hudební vědy vstoupil jako autor originálních sociologických, sémiotických a hudebně-antropologických studií, v nichž obdivuhodným způsobem stmeluje etnografický a historický výzkum s aspektem etnomuzikologickým a všeobecně antropologickým.

Jiří Škopek (* 27. 1. 1933 Velim - † 30. 6. 2018 Jaroměř) - akademický malíř, keramik, grafik, restaurátor, ilustrátor a betlémář (vydal 22 vystřihovacích betlémů). Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Rozsah jeho tvorby je mimořádný, mimo jiné navrhl a realizoval mozaiku u pramene Labe v Krkonoších.

Miroslav Vojtěchovský (* 29. 7. 1947 Velim) - významný český vysokoškolský pedagog, publicista, kurátor a fotograf; v roce 2007 byl prohlášen Osobností české fotografie za dlouhodobý přínos tomuto oboru.

Původ názvu

Název obce pochází z vlastního jména Vela, Velyně nebo Velyna a s největší pravděpodobností souvísí s majiteli osady ve 13. století, bratry z Velyně (doloženi jsou roku 1272). Od 15. století se používá nezměněný název obcce v současné podobě.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 7. října 2003 usnesením č. 30 schválen znak a prapor obce. Znak tvoří červený štít, v jehož dolní části je volná, čtyřmi řadami střídavě zlato-stříbrně kvádrovaná zeď, z níž vyrůstá stříbrný dvouocasý korunovaný lev se zlatou zbrojí, držící v pravé tlapě zelenou větévku kakaovníku se dvěma listy a dvěma zlatými plody. Vlajku tvoří bílý kanton a dva vodorovné pruhy, žlutý a červený. V kantonu je zelená větévka kakaovníku se dvěma listy a dvěma žlutými plody.

Administrativní údaje

Velim je dnes samostatnou obcí, jejíž součástí je obec obec Vítězov. Katastrální výměra činí 15,72 km² a žije zde 2191 stálých obyvatel (1. ledna 2017).