Cesty a památky

Kolínsko » Velim » hradiště

hradiště

Velim, Archeologická naleziště, Hradiště a sídliště

Na návrší, dnes převyšující okolí asi jen o 10 metrů, se rozkládá významné hradiště středodunajské mohylové kultury ze střední době bronzové, rozkládající se původně na ploše cca 14 ha. Pravěké fortifikace již nejsou na povrchu znatelné, podařilo se je odkrýt až při archeologickém výzkumu. Z rozlehlého, dlouhodobě osídleného hrazeného místa byly výzkumem odkryty tři až čtyři různé opevňovací systémy, které existovaly nejméně ve dvou fázích. Ve vnitřním pásu byl objeven dvojitý příkop a za ním dřevohlinitá hradba s dvojitou až trojitou palisádou. Jednotlivé prvky uvnitř pásem nefungovaly vždy současně a zdá se, že příkopy spíše vymezovaly posvátné příkopy, než aby měly obranný smysl, neboť v nich bylo nalezeno mnoho rituálních pohřbů a obětí snad krvavých obřadů (Hrala, Dočkalová). Na několika místech byly zjištěny obytné stavby různé konstrukce, orientace i rozměrů a patrně tedy i různého stáří, některé postavené ještě před vznikem příkopů. Většina zjištěných objektů pochází z počátku mladší doby bronzové (před rokem 1300 př. n. l.), kdy bylo starší sídlo na Skalce přebudováno lidem pozdní mohylové kultury a dočkalo se značného rozkvětu a rozšíření opevněné plochy až na 73 ha. Hradiště takového významu potřebovalo nezbytné hospodářské zázemí, což dokládají četné archeologické nálezy (kadluby, kovadliny, kovářské náčiní, přesleny, jehly, šídla, rydla). Nalezené zlaté svitky byly zřejmě polotovarem k výrobě čelenek, případně platidlo. Nálezy jantarových korálů z této doby dokládají obchodní kontakty s Pobaltím.

Hradiště zaniklo někdy po roce 1300 př. n. l. v důsledku neznámého vojenského konfliktu, o čemž svědčí množství nalezených hrotů šípů, ukryté poklady zlatých a bronzových předmětů a hradby zničené silným požárem (Vávra). Podle již učiněných výzkumů se zřejmě v některých fázích osídlení nejednalo jen o prosté hradisko, ale o sakrální areál vázaný na dnes již zničenou vrcholovou skálu a také o obchodní středisko širšího okolního Polabí, jedno z nejvýznamnějších hradišť střední doby bronzové v České republice.

Za první nález v této lokalitě se pokládá objev místního dělníka p. Čiháka, který při dobývání hlíny na kompost roku 1885 vyzdvihl nádobu naplněnou 36 zlatými drátěnými svitky. První odborný výzkum hradiště provedl v letech 1923–24 František Dvořák,který prokopal několik sídlištních jam a hrobů se skrčenci. Z důvodu absence analogií zavedl prosvé nálezy termíny Velimský typ a Velimská kultura. Další výzkum vedl za účelem ověření Dvořákových teorií v letech 1948-49 PhDr. Václav Spurný, CSc. ze Státního archeologického ústavu. V letech 1950-84 dochází k devastaci této významné lokality, která je využívána k vojenským účelům a částečně pro potřeby rozrůstajícího se kamenolomu. Později se zde začaly dokonce stavět bez odpovídajícího průzkumu rodinné domy. Až v roce 1984 zde byl zahájen záchraný archeologický výzkum Archeologického ústave Akademie věd ČR pod vedením Jiřího Hraly, kterého v roce 1993 vystřídal PhDr. Miloš Vávra, CSc. V letech 1992-95 zde prováděla výzkum britská expedice z univerzity v Durhamu. Archeologické práce pokračují dodnes.