Cesty a památky

Kolínsko » Velim » Velimská továrna na čokoládu a kávové náhražky

Velimská továrna na čokoládu a kávové náhražky

Velim, Industriál, Továrny

Továrnu na kávové surogáty, čokoládu a slad založil v roce 1869 ředitel cukrovaru v Ovčárech u Nových Dvorů (okres Kutná Hora) Jan Pavel Szalatnay a jeho bratranec Justus Emanuel Szalatnay. Krátce poté nejspíše Justuse nahrazuje Janův mladší bratr Josef Gustav Adolf Szalatnay. Od roku 1872 se továrna přetvořila na akciovou společnost a v roce 1892 koupil továrnu židovský podnikatel Adolf Glaser se svým švagrem. V objektu na přelomu století proběhly četné úpravy a areál se postupně rozšiřoval: v letech 1895–97 proběhla oprava tovární budovy a výstavba nové kotelny a strojovny podle návrhu stavitele J. Karabáčka, 1904–06 rozšíření výrobní budovy, 1908 stavba železobetonové dvoupatrové výrobní budovy podle návrhu stavitele Matěje Blechy a inženýra Dr. Bruna Bauera, 1911 nový tovární komín (Ant. Dvořák & K. Fischer), 1914–15 přístavba dvoupatrové budovy, 1916 stavba sušárny čekanky. Továrna vyráběla především kávové náhražky, kakaový prášek, cukrovinky, bonboniéry a čokoládu, od roku 1910 jako první v celém Rakousko-Uhersku pak žvýkačky pod značkou Rici s příchutěmi "nektar" a "rose", obalované v cukrové moučce a zpočátku nebalené, skládané do plechových krabiček.

V meziválečném období proběhly další stavební úpravy: 1920 a 1924–25 přístavba strojovny (plány z roku 1920 Václav Dlabač, zednický mistr; plány z roku 1924 Českomoravská stavební akciová společnost, Praha), 1920–21 stavba chladicí věže (inženýr Komers a spol., Praha). V letech 1921–22 byla postavena charakteristická, dodnes dochovaná věž, a uskutečnily se další přístavby hlavní budovy v letech 1923–24, 1926 a 1933, vše podle plánů architekta Rudolfa Eislera postavila Českomoravská stavební akciová společnost, Praha. V roce 1937 v továrně pracovalo až 500 zaměstnanců.

Za druhé světové války byl do velimské továrny, jakožto židovského majetku, dosazen německý správce a většina rodiny Glaserů byla zařazena do transportů. V roce 1945 se znárodněná továrna postupně začleňovala do různých podniků (1948 Standard, 1952 Polabské čokoládovny, 1958 České čokoládovny, 1963 Československé čokoládovny, n. p. Modřany) a výroba žvýkaček byla zakázána jako kapitalistický přežitek. Po tzv. první vlně specializace závodů Čokoládovny v l. 1958-60 byla do Velimi převedena veškerá výroba želé, gumovitých cukrovinek ze všech závodů v tehdejší ČSSR, z tohoto důvodu sem bylo dodáno starší strojní zařízení, licence na výrobu a technologie od firmy Meaple Leaf z Holandska (Amsterodam). V roce 1968 zde byla zahájena výroba plátkových peprmintových žvýkaček, bublinkových žvýkaček Pedro, později i plátkových ovocných žvýkaček a tzv. zdravotních žvýkaček s biologickou složkou (lyzátem) značky Sevak. V r. 1980 do závodu Velim dodána nová linka Dumoulin na Pedro i na plátkovou žvýkačku a balicí stroje na Pedro g. d. Bologna z Italie (rychlost balení 800-900 ks/min). Ročně se vyrobilo 800-900 tun žvýkaček Pedro a 400-500 tun plátkových žvýkaček, celková výroba žvýkaček v závodě Velim byla 1200-1400 tun převážně pro tuzemský trh, export byl velmi malý. V roce 1992 koupila závod Čokoládovny, a tedy i závod ve Velimi, v rámci kupónové privatizace švýcarská firma Nestlé. Výroba všech druhů cukrovinek byla ve Velimi zastavena v roce 1993 a v roce 1994 byl závod ve Velimi zrušen.

V současnosti areál využívá několik menších firem.