Cesty a památky

Kolínsko » Cerhenice » zkušební železniční okruh

zkušební železniční okruh

Cerhenice, Velim, Sokoleč, Industriál, Železnice

Zkušební železniční okruh je unikátní železniční zařízení v Evropě.

Razantní vývoj technologií, využívaných v železničním průmyslu po druhé světové válce, přinesl nutnost je nejprve řádně odzkoušet, než budou nasazeny do rutinního provozu. A netýkalo se to jen lokomotiv nebo vagónů, ale i kolejového svršku, pevnosti materiálů a dalších komponent, používaných výrobci železniční techniky. V průběhu 50. let 20. století se naplno ukázalo, že vzhledem ke zvyšující se náročnosti prováděných testů nebudou železniční tratě s normální osobní a nákladní dopravou pro tyto účely již dostačovat. Proto na šesté konferenci ministrů železnic a dopravy států tehdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) v roce 1959 padlo rozhodnutí, vybudovat v Československu pro železniční výzkum všech bývalých socialistických zemí specializovaný polygon, zcela izolovaný od běžného železničního provozu. Poměrně živě se diskutovalo o lokalitě, kde by měl být budoucí zkušební okruh vybudován, a do nejužšího výběru se nakonec dostalo šest míst. Jednalo se o dvě slovenské lokality (Vrútky a Diviaky) a čtyři české (Jíkev v okresu Nymburk, Nýřany, Vraňany a Cerhenice) V prosinci roku 1960 tehdejší Ministerstvo dopravy ČSSR vydalo konečné rozhodnutí, že zkušební okruh bude vybudován na rovinatém území u Cerhenic, které po všech stránkách splňovalo všechny technické požadavky, včetně napojení na hlavní trať mezinárodního významu Praha - Kolín.

Celý projekt byl původně rozdělen do dvou stavebních etap. První zahrnovala výstavbu zkušební tratě ve tvaru oválu o délce 13 276 metrů, vybudování čtyř silničních nadjezdů, pomocného kolejiště, vlečky do stanice Velim, sdělovacího a zabezpečovacího zařízení a nezbytných provozních budov. To se povedlo vybudovat v průběhu let 1961-63 a v červenci téhož roku byl zkušební okruh otevřen. V rámci druhé etapy pak byla provedena elektrifikace zkušební tratě s možností napájení stejnosměrným i střídavým proudem, která byla realizována do října 1965. O čtyři roky později byla zahájena třetí etapa, se kterou původní plán sice nepočítal, ale vzhledem k nárůstu rozsahu zkoušek se ukázala být jako nezbytná. Šlo o vybudování druhého, menšího elektrifikovaného okruhu, situovaného uvnitř velkého oválu o délce bezmála čtyř kilometrů, který byl uveden do provozu v květnu roku 1971.

Otevření jedinečné zkušební trati s dosud u nás nevídanými parametry brzy přineslo své ovoce. Již rok po zahájení provozu zde parní lokomotiva Albatros 498.106 vytvořila rychlostní rekord československých parních lokomotiv 162 km/h. To byl však jen začátek. O osm let později, v roce 1972 zde triumfovala elektrická lokomotiva Škoda E 469.3030, když ručička jejího rychloměru ukázala úctyhodných 219 km/h. Rok 1975 se zase nesmazatelně zapsal do historie motorové trakce rekordem 176 km/h dosaženým prototypovou lokomotivou Kyklop T 499.0001. Okruh však nebyl prioritně vybudován jen pro lámání rychlostních limitů. Mnohem důležitější byla, a dodnes stále je, každodenní rutinní práce především při praktickém ověřování technických parametrů a jízdních vlastností železničních kolejových vozidel, provádění brzdových zkoušek a podobně. Na výsledcích testů, uskutečněných na cerhenickém okruhu, tak doslova závisí bezpečnost celého železničního provozu.

Současně se vznikem akciové společnosti České dráhy (ČD) se stal od 1. ledna 2003 zkušební okruh součástí akciové společnosti Výzkumný ústav železniční, coby dceřiné společnosti ČD. V letech 2009-12 provedl současný vlastník modernizaci, díky které na něm dnes mohou být používány všechny v Evropě existující napájecí systémy a trať splňuje nejpřísnější evropské normy TSI pro rychlost až 250 km/h. Polygon u Cerhenic je i díky tomu nejrenomovanějšími výrobci železniční techniky považován za špičkové zkušební centrum a kromě významných domácích firem jako je například Škoda Transportation, CZ Loko, AŽD Praha a řada dalších, patří k největším zákazníkům firmy Alstom, Siemens, AnsaldoBreda nebo Voith Turbo Lokomotivtechnik. Mimo jiného zde tak například proběhly zkoušky lokomotiv určených pro provoz v Eurotunelu pod kanálem La Manche, rychlovlaků ETR 500 pro italské dráhy nebo čtvrtá generace legendárního francouzského vlaku TGV – jednotka AGV.

Zkušební okruh u Cerhenic si vybudoval mezinárodní renomé, na které slyší bez výjimky všichni významní evropští výrobci. Je ze všech nejrychlejší a zatím nemá na starém kontinentu srovnatelného konkurenta.