Cesty a památky

Kolínsko » Velim » kostel sv. Vavřince

kostel sv. Vavřince

Velim, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Svým charakterem náleží kostel sv. Vavřince ve Velimi do středočeské skupiny kostelů s chórovou věží.

Původně zřejmě románský kostel, snad z počátku 13. století (?). Dnešní stavba je ovšem převážně raně gotického původu z 2. poloviny 13. a počátku 14. století, nejspíše z doby, kdy Velim držel olomoucký biskup Bruno. Po zpustošení uherským vojskem krále Zikmunda v roce 1402 byl kostel opraven do roku 1408 tehdejším majitelem vsi, klášterem cisterciáků ve Zbraslavi. Při této zásadní přestavbě byl prodloužen presbytář o polygonální závěr, upravena byla jižní boční kaple sv. Kříže (dnes sakristie) a nad západní částí presbytáře byla vztyčena hranolová věž. Kostel zpustl za třicetileté války, opraven byl v roce 1644, ale pouze provizorně. V roce 1719 byla statika kostela narušena sesuvem svahu a proto byl důsledně zpevněn a opraven pod vedením zednického mistra Jana Jelínka. V roce 1734 byl kostel postižen živelní pohromou a ještě v roce 1747 se zmiňuje jako sešlý. V roce 1753 byla konečně zahájena velká pozdně barokní oprava, která dala stavbě dnešní podobu, zřejmě pod vedením kolínského stavitele Františka Tomáše Jedličky. Při ní byl mimo jiné sklenut závěr presbytáře a byla odstraněna chórová věž, jejiž točité schodiště bylo upraveno k přístupu na půdu.

Jednolodní obdélný kostel z lomového kamene, s dlouhým, pětiboce uzavřeným presbytářem a čtvercovou sakristií při jižní straně. Na severní straně je půlkruhově uzavřené točité schodiště s 38 kvádrovanými schody, vedoucí původně na zaniklou chórovou věž. Schodiště osvětlují dva kruhové otvory. Presbytář má zevně gotické opěráky a hrotitá okna bez kružeb, v sakristii jsou dvě gotická okna s kružbou. Loď je prolomena barokními, segmentově ukončenými okny, štít nad západním průčelím je pozdně barokní. Kostel nemá věž, nad presbytářem je sanktusová vížka z let 1878–80. Vnější zdi jsou kryty barokní omítkou.

První pole dvoudílného presbytáře je sklenuto původní gotickou křížovou žebrovou klenbou a je odděleno od vlastního závěru presbytáře gotickým hrotitým triumfálním obloukem. Závěr presbytáře byl původně sklenut gotickou paprsčitou klenbou, z níž se dochovaly válcové přípory vedoucí až k zemi, nahrazenou po polovině 18. století nižší barokní valenou klenbou s lunetami. Z presbytáře do sakristie vede krásný gotický pravoúhle rámovaný sedlový portál z počátku 15. století, doplněný gotickými kovanými dveřmi s pásy (s největší pravděpodobností druhotně osazenými). Sakristie (původně kaple sv. Kříže) o rozměrech 3,55 x 4,8 metru je sklenuta křížovou žebrovou klenbou se štíhlými žebry na konzoly s polygonálním římsováním. Pochází z let 1352–54 a jelikož vykazuje shodné prvky jako kostel v Poděbradech, usuzuje se že ji vystavěla huť pana Hynka Bočka z Kunštátu. Loď i západní předsíň jsou plochostropé, mezi lodí a presbytářem je barokní polokruhový triumfální oblouk. Na jižní straně lodi byl zjištěn zazděný portál, který se projevuje prasklinami a spodní částí kamenného ostění na vnější straně zdi, zřejmě z původní románské stavby nebo z raně gotické fáze (bude možno přesně určit až při jeho případném odkrytí). V presbytáři byl v roce 2015 znovu odkryt restaurátorem Tomášem Bergrem latinský nápis z roku 1408 o znovuvysvěcení obnoveného kostela (20. prosince 1408), který byl zabílený po opravách v roce 1880. Současně byly v presbytáři odkryty i pozůstatky bohaté gotické freskové výzdoby z počátku 15. století.

Většina zařízení kostela je pseudogotická z počátku 20. století, malby na stěnách pocházejí z roku 1895, opraveny byly v roce 1965 Josefem Červinkou. Původní hlavní oltář s obrazem sv. Josefa ze 60. let 17. století je dnes umístěn v předsíni, byl sem přenesen v roce 1754 ze zrušené zámecké kaple v Poděbradech spolu s několika dalšími detaily výzdoby (sochy andělů, medailon Boha otce atd.). Na stěnách visí obrazy z 19. století a na dřevěné kruchtě jsou pseudogotické varhany z roku 1880 od kutnohorského varhanáře Antonína Mölzera. V levém roku pod kruchtou je druhotně osazen náhrobní kámen (2,18 x 1.10 m) s rytým gotickým křížem a nečitelnými nápisy, pravděpodobně ze 14. - 15. století.

Od 1. ledna 2005 filiální kostel spravovaný Římskokatolickou farností Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají každou neděli v 8:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Vavřince byl spolu se zvonicí, ohradní zdí a schodištěm zapsán 3. května 1958 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 20908/2–877.