Cesty a památky

Kolínsko » Lošany

Lošany

První písemná zmínka o Lošanech (označované též v minulosti jako Lošany Velké nebo Lošany Německé) pochází z roku 1259, kdy tu měl majetek člen královské družiny Ctibor z Lošan, doložený jako svědek na listině krále Přemysla Otakara II.. V roce 1303 se pak uvádí Ješek z Lošan a 1320 Dětoch z Třebelovic a Hradištka. Od roku 1310 byly Lošany v rukou různých kutnohorských patricijských rodin a zřejmě za Vavřince Číšníka (zbohatlého měšťana a krčmáře), doloženého v roce 1355, zde byla vystavěna tvrz. V roce 1410 získal Lošany kutnohorský měšťan Haman Alder, zakladatel rodu Alderů z Lošan. Od posledních Alderů, kteří v Lošanech sídlili, získal statek v roce 1478 Jan Čabelický ze Soutic. Po jeho smrti v roce 1513 převzal majetek jeho syn Prokop, který zrušil lošanský dvůr a rozdělil jej mezi poddané, což byl na svou dobu výjimečný čin. Prokop Čabelický však zřejmě na svou dobročinnost doplatil, neboť 17. srpna 1516 musel Lošany pro dluhy odprodat městu Kutná Hora, v jehož majetku obec zůstala až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848.

Osobnosti

Ludvík Pazderka (* 9. 5. 1868 Lošany - † 10. 10. 1951 Praha) - lošanský statkář, věnoval se rozvoji cukrovarnictví, řepařství a chovu koní, v roce 1908 byl zvolen do Zemského sněmu jako člen České agrární strany, v roce 1916 se stává viceprezidentem Agrární banky.

Jaroslav Procházka (* 3. 8. 1889 Bohouňovice II - † 12. 12. 1973 Kostelec n. Č. lesy) - učitel a regionální historik Kolínska, v letech 1938-51 řídící učitel a kronikář v Lošanech, v letech 1945-1946 byl také starostou obce.

Josef Vladimír Mašín st. (* 26. 8. 1896 Lošany - † 30. 6. 1942 Praha) - Lošany čp. 1, důstojník prvorepublikové československé armády, za 2. světové války byl členem protinacistické odbojové organizace Tři králové, dne 30. 6. 1942 byl odsouzen stanným soudem k trestu smrti a na Kobyliské střelnici v Praze byl popraven za zvolání „Ať žije Československá republika!“. V roce 2005 byl povýšen in memoriam do hodnosti generálmajora.

Zdena Mašínová (* 20. 5. 1907 Olomouc - † 12. 6. 1956 Pardubice) - Lošany čp. 1, jako první žena vystudovala na ČVUT obor zeměměřictví, v roce 1929 se provdala za Josefa Vladimíra Mašína, s kterým žila na rodinném statku v Lošanech a měla s ním tři děti Josefa, Ctirada a Zdenu. v roce 1942 byla uvězněna nacisty, organizovala podpisovou akci na osvobození Milady Horákové, v roce 1953 byla komunisty ve vykonstruovaném procesu odsouzena na 25 let žaláře (obřaloba požadovala trest smrti) za protistátní činnost, ve vězení po třech letech zemřela. Rehabilitována byla v roce 1991 a v roce 1998 obdržela in memoriam Řád Tomáše Garique Masaryka za zásluhy o rozvoj demokracie.

Václav Švéda (* 26. 4. 1921 Pivín - † 2. 5. 1955 Praha) - protikomunistický odbojář a člen skupiny bratřé Mašínů. Před druhou světovou válkou začal studovat gymnázium v Kolíně (kde žila jeho teta), za války byl za protifašistickou činnost vězněn gestapem v Berlíně. Sňatkem s manželkou Ludmilou, která byla adoptovanou dcerou Josefa a Zdeny Mašínových, získal v roce 1946 statek (bývalou tvrz) v Lošanech, po roce 1948 se zapojil do protikomunistického odboje. Po zabavení majetku v roce 1952 se rozhodl spolu s bratry Mašínovými násilně opustit republiku. U německého Waldowa byl postřelen, zatčen a vydán zpět do Československa, odsouzen k trestu smrti a 2. 5. 1955 popraven. Jeho popel byl komunistickou mocí zničen, dnes má pouze symbolický náhrobek v Praze na Ďáblickém hřbitově.

Josef Mašín (* 25. 2. 1921 Lošany - † 15. 7. 2000 Varnsdorf) - Lošany čp. 6, základní školu zahájil v Lošanech, v roce 1931 se rodina odstěhovala do Kolína, kde vystudoval Obchodní akademii. V roce 1946 se po svatbě odstěhoval do Varnsdorfu, kde působil v letech 1954-69 jako velmi oblíbený starosta. V roce 1970 byl odsouzen za protikomunistickou činnost a následně byla celá rodina vystavena perzekuci. Rehabilitován byl po roce 1989 a v září 2000 mu bylo in memorian uděleno čestné občanství Varnsdorfu.

Původ názvu

Název obce je odvozen od německého slova loch (díra nebo brloh), které bylo do češtiny přejato pro označení sklepení nebo jámy. Název se tedy pravděpodobně vztahuje ke způsobu stavby domů, kdy obytná část byla částečně pod zemí a nad zem vyčnívala zpravidla pouze střecha. Tvar názvu se od středověku výrazně nezměnil, liší se pouze v závislosti na gramatické zdatnosti písaře a uvádí se jako Loschany (1259), Loscany (1303), Lossany (1318, 1400) a od 15. století se používal současný název Lošany (například 1440 nebo 1513). V minulosti se na odlišení od sousedních Lošánek také někdy označovaly jako Velké Lošany nebo Německé Lošany. Mapa ze 16. století používá pro označení prostoru mezi Kbelem a Lošany název „V loších“.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 5. října 2004 usnesením č. 45 schválen znak a prapor obce. Jedná se tak zvaný „mluvící znak“, na kterém je v červeno-modře polceném štítě (polcení štítu charakterizuje dvě obce Lošany a Lošánky) v modrém poli doleva obrácená zlatá dračí hlava se stříbrnými zuby, zespodu probodnutá stříbrným mečem se zlatým jílcem (odkazuje na sv. Jiří, kterému je zasvěcen místní kostel), v červeném poli je nad stříbrnou kvádrovanou hradbou s cimbuřím (lošanská tvrz) stříbrná růže s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky (znak Alderů z Lošan). Z návrhů znaku vychází také prapor obce, který tvoří červený žerďový pruh široký polovinu délky listu a dva vodorovné pruhy, modrý a zubatý kvádrovaný bílý se třemi čtvercovými zuby a dvěma stejnými mezerami, v červeném pruhu je žlutá, k vlajícímu okraji obrácená dračí hlava s bílými zuby, zespodu probodnutá bílým mečem se žlutým jílcem, v modrém pruhu je bílá růže s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky.