Je třeba, aby naše paměť měla hlubší kořeny než pamětní stromy.
Historie statku na tomto místě sahá až do 15. století. Dne 20. dubna 1699 ho od Mikuláše Lhotáka koupil Matěj Mašín (1676 - 1754), pocházející z Mančic, a založil selskou tradici rodinu Mašínů v Lošanech. Již v roce 1670 zahájil přestavbu gruntu, z této doby se dodnes dochovala cenná barokní brána*. V roce 1754 se rodiného majetku ujímá Václav Mašín (* 6. 5. 1736 - † 15. 12. 1815), který byl v Lošanech rovněž rychtářem. Ten s městem Kutná Hora, které bylo majitelem obce, vyjednal dědičný pronájem panského rybníka a zajistil tak Lošanům značné příjmy z prodeje ryb a ledu pro pivovar v sousedních Lošánkách. Po smrti otce se statku ujímá syn Jan Mašín (* 6. 6. 1784 - † 17. 5. 1835), který si vzal v roce 1816 za ženu Annu Miškovskou z významného selského rodu v Poboří. Jejich syn Josef František Mašíín (* 18. 9. 1815 - † 25. 11. 1886) měl s manželkou Kateřinou, rozenou Jedličkovou z Lošan měli 14 dětí a po zrušení roboty v roce 1848 se stali skutečnými vlastníky obhospodařovaného gruntu. Majetek sdědil jejich nejmladší syn Alois Mašín (* 17. 2. 1860 - † 10. 3. 1909), který se 16. července 1888 oženil s Marií Zourkovou (1866 - 1941) z Křečhoře. Začali se věnovat chovu dobytka a v průběhu následujících let se jim podařilo přestavět chlévy, kompletně opravit stodolu a strhnout staré kůlny. Dne 26. srpna 1896 se jim zde narodil jediný syn Josef Vladimír Mašín, za něhož byl v roce 1930 statek naposledy upraven do současné podoby. Ten také v roce 1932 uzavřel pachtovní smlouvu s Jaroslavem Macháčkem, který jejich lošanský statek a příslušné polnosti obhospodařoval až do roku 1952. Mezi tím v roce 1940 převedl Josef Mašín majetek na svoje děti Josefa, Ctirada a Zdeňku, neboť se bál, aby po jeho případném zatčení pro odbojovou činnost majetek nezabrali Němci. K zabrání majetku ale došlo až komunisty v roce 1953, kdy statek získalo místní JZD. Za období sosialistického hospodaření byl statek bez jakékoliv údržby pouze využíván jako ubytovna pro brigádníky a dílny, takže došlo k jeho naprosté devastaci. Po roce 1989 byla v rámci restitucí vrácena Zdeně Mašínové fiktivní 1/3 majetku, aniž by bylo specifikováno která, majetek za bratry Ctirada a Josefa s poukazem na jejich pobyt v emigraci a ztrátu českého občanství, nebyl ani po opakovaných soudech vydán. Přestože nemohla Zdena Mašínová z tohoto důvodu jakkoliv s majetkem nakládat, nechala na své náklady v roce 2012 alespoň opravit bránu statku a sousední kapličku, zednické práce provedla firma Civín z Radovesnic I.
V únoru 2017 bylo Státním pozemkovým úřadem Zdeně Mašínové nabídnuto odkoupení zbylé části (ukradeného) majetku za 7 milionů Kč (!), což jako nehorázné pochopitelně odmítla, Okresní soud v Kolíně ale nakonec dne 1. března 2017 rozhodl, že se celý statek i s polnostmi vrátí do dědického řízení a bude navrácen Zdeně Mašínové a jejímu bratru Josefovi Mašínovi (Stirad zemřel v roce 2011), coby právoplatným dědicům.
Po navrácení ukradeného majetku se dědici rozhodli změnit rodný dům na Památník tří odbojů, věnovaný svému otci, generálmajoru Josefu Mašínovi (popraven nacisty) a matce Zdeně Mašínové (umučena v komunistickém žaláři v roce 1956). Památník ovšem nebude připomínat pouze osudy rodiny, která se nikdy nesehnula před žádným despotickým režimem, ale rovněž bude připomínkou komunistické perzekuce venkovského obyvatelstva (totální zničení statku za dob socialistického hospodaření).
Práce podle projektu architekta Tomáše Hradečného a studentů pražské ČVUT byly zahájeny v roce 2020, dne 26. srpna pak byla uprostřed rodné místnosti Josefa Mašína (124. výročí jeho narození) zasazena moruše, jeho oblíbený strom. Tato část domu je bez střechy, pouze betonem upravené režné stěny. Památník byl pro veřejnost otevřen 26. srpna 2022 a stal se novou expozicí Regionálního muzea Kolín.
Mašínův statek čp. 1 se nachází na západní straně návsi.
GPS: 49°59'56.243"N, 15°7'21.817"E
Přístupné/vstupné