Cesty a památky

Kolínsko » Lošany » boží muka (zvaná Kolowrat)

boží muka (zvaná Kolowrat)

Lošany, Kříže, křížky a boží muka, Boží muka

Mohutná sloupová boží muka z 2. pol. 18. století, postavená pravděpodobně polním maršálem Emanuelem Václavem Kajetánem Kolowratem Krakowským (* 26. 12. 1700 Praha – † 14. 6. 1769 Strakonice) jako poděkování Bohu za to, že přežil bitvu u Kolína 18. června 1757, které se účastnil. Podle místní tradice ale na tomto místě podlehl zranění rytmistr kyrysnického pluku Filip Kolowrat Krakowský (* 10. 9. 1732 Praha - † 18. 6. 1757 Křečhoř, bitva u Kolína), převážený po bitvě do polního lazaretu v Lošanech, a boží muka nechal na jeho památku vystavět jeho otec Filip Nerius (Neri) hrabě Krakowský z Kolowrat, který v roce 1759 koupil zámek s panstvím v sousedních Radovesnicích. Na rozdíl od jiných padlých, kteří jsou pochováni v Lošanech, má být Filip pochován v rodové hrobce příbuzných Kolowratů ve Světlé nad Sázavou.

Boží muka byla opravena v prosinci roku 2007 a v roce 2008 byl v jedné z nik instalován obraz Oslava rodiny Václava Kajetána z Kolowrat od akademického malíře Pavla Šmejkala ze Sázavy. Dne 21. února 2011 v 8:10 hodin byla boží muka zcela zničena při tragické autonehodě, v letech 2012–13 došlo k jejich úplné obnově za dohledu sochaře Alexandra Kozla. Obnovená boží muka byla nově postavena o 1 metr dále od krajnice vozovky, než stála ta původní, z nichž byl ponechán pro názornost jen základ. Oprava byla provedena za finančního krytí z prostředků Středočeského kraje (95 %) a obce (5 %) v celkové hodnotě 320 000 Kč.

Boží muka jsou postavena z rulového lomového kamene a pálených cihel a opatřena jsou vrstvou nastavené omítky, hrubější struktura omítky je dána velikostí zrn použitého písku, po nanesení byla uhlazena dřevěným hladítkem, což odpovídá technologickým postupům v době jejich vzniku. Vlastní sokl tvoří masivní kvádrový blok čtvercového půdorysu horizontálně rozdělený na dvě části; první část není členěna, má pouze nízkou patku, druhá část je mírně odstupňovaná, prolomená na každé straně mělkým výklenkem, segmentově zaklenutým. Po stranách každého výklenku jsou dvě lizény, zdobené obíhající oblou lištou. Sokl ukončuje lištová pravoúhlá římsa, na kterou dosedá hladký, kamenný kvádřík zdobený pouze lištou oblého profilu, nesoucí vysokou masivní osmibokou patku, z níž vyrůstá kuželovitý, poměrně krátký sloupek s prstencem a hlavicí s okosenými hranami. Nad hlavicí je hranolová kaplička se čtyřmi hlubokými, čtvercovými konvexními výklenky, poslední stupeň tvořený obráceným kolmým jehlanem s bočními stěnami konkávně válcovými, nese kardinálský kovový křížek. Celková výška památky je 7 metrů.

Ve výklencích jsou umístěny čtyři obrazy, které jsou volnou rekonstrukcí nezachované barokní malířské výzdoby památky, o jejíž podobě ani ikonografickém programu se bohužel nezachovaly žádné zmínky v písemných pramenech. Autorem ideových námětů všech čtyř obrázků je Mgr. Vladimír Rišlink, ředitel Regionálního muzea v Kolíně, a namaloval je v letech 2013-15 akademický malíř Pavel Šmejkal. Jejich pořízení bylo zaplaceno z povinného ručení řidičky, která způsobila dopravní nehodu. Nejprve byly v červnu 2014 instalovány dva obrazy. První zobrazuje patrony pravděpodobného stavebníka božích muk, Emanuela Václava Kajetána Kolowrata Krakowského (sv. Václava, Pannu Marii a sv. Kajetána) s jeho erbem, neseným anděly, a druhý, který je věnovaný obci Lošany, na kterém nesou zemští patroni sv. Prokop a sv. Vojtěch znak obce a v pozadí je zpodobněn patron obce, sv. Jiří, zabíjející draka. Zbylé dva obrazy byly instalovány v červnu 2016. Jeden je věnován mladému hraběti Filipu Krakowskému z Kolowrat, který měl dle tradice na tomto místě zemřít, proto je na něm zobrazena sv. Barbora jako patronka blažené smrti a sv. Filip Neri, patron jeho otce a druhý obraz je věnovaný památce již zmíněné bitvy u Kolína v roce 1757, což je na něm uvedeno česky, latinsky, francouzsky a německy kolem velkého znaku monarchie.