Cesty a památky

Kolínsko » Křečhoř

Křečhoř

První zmínka o obci je z roku 1200, kdy sedlecký klášter koupil od královského dvora v Křečhoři polnosti. V roce 1295 pak král Václav II. odpustil cisterciákům jisté platby z Křečhoře. V roce 1310 daroval Jan Lucemburský ves nejvyššímu maršálku Jindřichovi z Lipé, ale v roce 1319 ji Eliška Rejčka vykoupila zpět a darovala svatovítské kapitule na pražském Hradě. V držení pražské kapituly byla ves až do roku 1436, kdy ji císař Zikmund daroval Zikmundovi ze Smilovic, od kterého ji koupilo město Kolín a připojilo trvale ke svým statkům. Jeden dvůr v obci také patřil v roce 1593 rytíři Václavu Březskému z Ploskovic a na Břežanech, po něm od roku 1612 jeho synovi Jindřichovi a nakonec až do roku 1651 Janu Divišovi Březskému. Tento dvůr po tomto roce rovněž připadl k císařským majetkům v Křečhoři. Ve třicetileté válce byla ves poškozena, protože v roce 1654 se vzpomínají pouze dva sedláci. Do roku 1684 však byly všechny zpustlé usedlosti opět opraveny. Dne 18. června 1757 se u Křečhoře odehrála jedna z nejvýznamnějších bitev evropských dějin z politicko-vojenského hlediska, která však vstoupila do dějin jako Bitva u Kolína. Součástí kolínského panství zůstala Křečhoř až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848.

Osobnosti

Jan Eybl (* 27. 12. 1840 Němčice - † 1. 10. 1901 Křečhoř) - katolický kněz, v letech 1877-85 farář v Křečhoři, později vikariátní tajemník a od roku 1894 vikář kolínského obvodu, středoškolský pedagog, spisovatel a publicista, autor řady fejetonů do různých časopisů, např. Budivoje, Horymíra atd.

Josef Skalák (* 30. 10. 1874 Křečhoř - † 9. 3. 1968 Praha) - novinář, politik a překladatel, člen Masarykovy realistické strany a posléze sociální demokracie. V letech 1918-20 byl vedoucím redaktorem revue Akademie, od roku 1920 redaktorem Rudého práva, v letech 1920-25 poslanec Národního shromáždění, 1925-29 senátor, v roce 1929 byl jako přívrženec historické pravice vyloučen z KSČ. Překládal z ruštiny a francouzštiny a je autorem politických a společenskovědních publikací.

Původ názvu

Podle místního vyprávění vznikl název obce při požáru křovin za vsí, když lidé volali „Keř hoří“, od čeho pochází název Křečhoř.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 12. července 2023 usnesením č. 61 schválen znak a prapor obce. Autorem návrhu je heraldik Jan Tejkal. Ve stříbrném štítě ze zeleného návrší (odkaz na původní název místní části Kamhajek = Grünberg = zelená hora) vyrůstá černá vrba se zelenými listy (odkaz na památnou vrbu bílou, která roste na návsi). V zeleném návrší je stříbrný tereziánský tlapatý kříž s vlnitě zakončenými rameny, který odkazuje na vítěznou bitvu u Křečhoře (známou jako bitva u Kolína) v roce 1757. Tereziánský kříž představuje zjednodušenou verzi řádového odznaku Vojenského řádu Marie Terezie, který byl založen na oslavu vítězství rakouských vojsk v dotčené bitvě u Kolína a byl udělován důstojníkùm, kteří prokázali neobvyklou odvahu při boji s nepřítelem.

Administrativní údaje

Křečhoř je dnes samostatnou obcí, jejíž součástí je obec Kutlíře, osada Kamhajek a samota Bříství. Katastrální výměra činí 9,67 km² a žije zde 471 stálých obyvatel (1. ledna 2016).