Cesty a památky

Bitva u Kolína

Česká republika (říjen 2010, Časopis Turista 11/2010)

Bitva u Kolína je bezesporu jedním z nejvýznamnějších vojenských střetů 18. století, na jejíž počest nechala Marie Terezie vystavět v palácových zahradách zámku Schönbrunn ve Vídni nádherný gloriet a založila nejvyšší vojenský řád - Řád Marie Terezie, udělovaný za vykonání takového činu osobní statečnosti, který by za běžných okolností nebyl vyžadován a přesto byl vykonán. To se dá pochopit, vždyť famózní vítězství generála Dauna u Kolína odvrátilo expanzi pruského krále Fridricha, který měl v plánu připojit hospodářsky velmi silné České země ke své říši.

Psal se rok 1756, když se Pruský král Fridrich (Bedřich) II. rozhodl k další válce proti císařovně Marii Terezii, a to přestože zahraničně-politická situace nebyla zrovna příznivá. Tato válka nakonec zasáhla několik zemí tří kontinentů a trvala sedm dlouhých let, až do roku 1763. Proto ji historici nazývají „sedmiletou válkou“. Když tedy na sklonku léta 1756 překročil Fridrich II. české hranice, hned dvakrát se úspěšně střetl s habsburskou armádou. Poprvé již 1. října u Lovosic a poté 6. května následujícího roku u Štěrbohol. Po tomto druhém vítězství Prusové rychle oblehli Prahu. Jelikož situace začala být velmi vážná, zaslala císařovna Marie Terezie spěšný dopis polnímu maršálkovi Leopoldu Josefovi Daunovi, kterého zastihl 9. června 1757 nedaleko Golčova Jeníkova. V dopise ho zapřísahala k rozhodné akci proti pruskému vojsku, zbavila ho odpovědnosti za případný neúspěch a naopak mu slíbila velkou odměnu za zdar operace. Za těchto podmínek polní maršálek Daun úkol přijal a vydal se na postup ke Kolínu, kam dorazil kolem 16. června. Král Fridrich II. zřejmě vycítil nebezpečí, proto 12. června ukončil obléhání Prahy a urychleně se mu vydal vstříc, cestou pak ještě nedaleko Kouřimi spojil své vojsko s oddíly vévody brunšvicko-bevernského. Následovalo několik složitých manévrů, v jejichž důsledku nakonec proti sobě stanuly obě armády v postavení kolem císařské silnice Praha - Kolín a to v 10:00 hodin dopoledne 18. června 1757. Když král Fridrich II. obhlédl situaci z oken zájezdního hostince Nové Město, a zjistil výhodnost postavení Daunova vojska, vyhlásil do 13:00 hodin odpočinek. Potřeboval si totiž jednak připravit strategii nadcházejícího boje a pak také bylo třeba dopřát odpočinku vojákům po náročném pochodu v parném vedru, které toho dne panovalo.

Vlastní bitva se nakonec rozpoutala až o půl druhé, kdy ji zahájila palba habsburského dělostřelectva a celá se odehrála v mírně zvlněném krajině mezi obcemi Vítězov (tehdy Kly), Křečhoř, Kutlíře, Chocenice, Bříství a Břežany I. Kolem čtvrté začala být situace kritická pro habsburskou armádu, když Prusové přešli do mohutného protiútoku a vytvořili hluboký klín v protivníkově postavení. Ovšem kolem půl osmé večer se situace obrátila díky známému útoku dragounů z pluku prince de Ligne, kterým se pro jejich mládí přezdívalo „holobrádci“. Bitevní vřava skončila za hodinu úprkem Fridricha II. do Nymburka. Po prohrané bitvě u Kolína byl král Fridrich II. Pruský nucen vzdát se svých vytoužených cílů na připojení českých zemí k Prusku a Čechy musel opustit.

Dnes již tyto vojenské události, staré přes 250 let, připomínají jen památky rozeseté v krajině západně od Kolína, které lze projít během příjemného celodenní výletu po značených turistických cestách. Z Kolínského náměstí vyrazíme po žluté turistické značce na předměstí, kde se pod Štítary (2,2 km) ponoříme do údolí Pekelského potoka s několika skalními výstupy. Na jeho konci, v místě zvaném V Olšoví (4,7 km), měl od 18. května do 13. června 1757 vojenské ležení vévoda brunšvicko-bevernský, tedy ještě před tím, než se vydal ke Kouřimi, kde se spojil s Fridrichovým voskem, a po bitvě u Kolína byl nedaleký kostel sv. Martina v Zibohlavech (z rozcestí 500 metrů po modré značce) plný raněných, kteří sem byli přivezeni z bojiště. V necelý kilometr vzdálených Radovesnicích (5,5 km) jistě nepřehlédnete výstavný barokní zámek, postavený na místě tvrze 16. století. Ani ten však neunikl válečnému běsnění a tak ho dva roky po bitvě koupil jako ruinu hrabě Filip Nerio Krakovský z Kolovrat, který ho nechal přestavět do dnešní rokokové podoby. Možná tak učinil z nostalgie nad smrtí svého syna rytmistra Filipa z Kolovrat, který padl během bitvy u Kolína nedaleko od zámku. V další cestě pokračujeme stále po žluté podél Hořejšího rybníka a Radovesnického potoka (7 km) místy, kde se okolo 14. hodiny v den bitvy odehrály boje mezi husarským sborem generála jezdectva Nádasdyho, na který útočil generálporučík pruské armády Zieten. Husaři právě tady zdatně bránili obchvatu pravého křídla pruskými jezdci a podporovali tak své jednotky. Mírně zvlněnou krajinou přicházíme od jihu k obci Křečhoř (8,5 km), která je centrem celého bojiště a kde se odehrály rozhodující střety obou armád. Od kostela Božího těla s dochovanými raně gotickými detaily z doby kolem roku 1270, vede krátká odbočka značená tvarovou značkou k vítěznému památníku rakouské armády z roku 1898 (9 km), v jehož těsné blízkosti bitva vyvrcholila kolem 19. hodiny vítězným útokem "holobradých" dragounů pluku knížete de Ligne, který přinutil Prusy k ústupu. Od pomníku lze celé bojiště snadno přehlédnout a dokonce za hezkého počasí můžete dohlédnout až na Krkonoše. V roce 2010 bylo u paty pomníku zřízeno a vysvěceno ossarium, do kterého byly uloženy ostatky neznámých padlých vojáků, nalezené v loňském roce na okolních polích. Na čelní desce si můžete všimnout reliéfu Řádu Marie Terezie. A ještě jedna zajímavost – louky okolo pomníku jsou každoročně v období výročí bitvy dějištěm její velkolepé rekonstrukce. Naše další cesta vede přes Kamhajek (mimochodem rodiště zápasníka Frištenského, viz pamětní deska na domě čp. 1/14) a vesnici Vítězov (12 km) přejmenovanou po vítězné bitvě, kolem zatopených lomů až na protilehlý vrch Bedřichov (13,5 km) s výškou 279 metrů nad mořem. Ten se původně jmenoval Novovesský a své dnešní jméno získal po bitvě proto, že si ho v průběhu pozdější fáze střetnutí zvolil Fridrich II. za svou pozorovatelnu. Patrně patriotické pohnutky vedly tehdejšího majitele kolínského panství Václava Veitha k postavení památníku v roce 1841, čímž chtěl připomenout vítězství habsburské monarchie v bitvě u Kolína. Na pomníku však v době jeho vzniku nebyla umístěna pamětní deska a později zde byly nápisy instalovány a opět odstraňovány podle politických poměrů. V roce 2005 byl pomník osazen současnou pamětní deskou s trojjazyčným textem: "Na paměť bitvy u Kolína 18. června 1757. Vrch Bedřichov byl jedním z velitelských stanovišť krále Friedricha II. Velikého, vrchního velitele pruských vojsk." Při sestupu do Nové Vsi I (15 km) se Vám z úbočí Bedřichova otevřou nádherné výhledy na střední Polabí, korunované siluetou vzdáleného Bezdězu, Ralska a Ještědu. Kolem kostela sv. Václava, jehož gotický původ prozrazuje zazděné okno ze 14. století ve východní stěně mohutné hranolové věže, dojdete k nedaleké železniční zastávce Nová Ves u Kolína (15,5 km). Zde můžete svou cestu ukončit, každou hodinu jede vlak směr Praha i Kolín, nebo okruh dokončit a pokračovat ještě pár kilometrů až do Kolína po svých. Pokud se tak rozhodnete, po stále stejné žluté značce dojdete kolem chráněného významného krajinného prvku slepého labského ramene Klavary-Doleháj k opuštěnému mlýnu Klavary (17 km), který je spolu s nedalekou samotou Krakorec posledním pozůstatkem vsi připomínané již v roce 1289 jako majetek Hynka z Dubé a to právě v souvislosti s místním mlýnem. Poslední úsek cesty z Klavar vede kolem majestátního toku řeky Labe a je značen zelenou značkou. Až po ní dojdete zpět na kolínské náměstí, budete mít v nohách 22 kilometrů, a docela slušnou povědomost o jedné z nejvýznamnějších bitev 18. století. Pokud se ale budete chtít seznámit s historií bitvy ještě důkladněji, zamiřte rovnou do expozice Bitva u Kolína v Regionálním muzeu v Kolíně, přímo pod věžemi chrámu sv. Bartoloměje.

V září 2010 byl udělen evropský grant "Bitva u Kolína – Justitia et Clementia", díky němuž bude v letech 2011-15 následovat mohutná osvěta o této historické události, zaměřená na rozvoj kulturního dědictví a zvýšení povědomí o historii Středočeského kraje. Součástí bude několik desítek doprovodných akcí v obcích dotčených událostmi bitvy, včetně každoroční rekonstrukce bitvy u Křečhoře. Na počátku roku 2011 pak bude ke koupi první sběratelská karta bitvy u Kolína v rámci celonárodní sběratelské hry KČT Cesty ke hvězdám (www.cestykehvezdam.cz).

Roman Šulc, 2010