Původně gotický kostel sv. Václava z počátku 14. století (připomínán roku 1350 jako farní), jehož stavebník pocházel nejspíš z okruhu královského dvora (tehdy se v držení vsi vystřídali král Jan Lucemburský, Jindřich z Lipé a královna – vdova Eliška Rejčka). Jeho původní gotická podoba byla překryta při radikální pozdně empírové přestavbě realizované majitelem kolínského panství Václavem Veithem v letech 1846–48, kdy kostel dostal nové západní průčelí, v lodi byla probourána lunetová okna a celou stavbu sjednotily empírové fasády. Po dokončení prací byl obnovený kostel nově nově zasvěcen Božímu tělu. V roce 1863 byla zvýšena věž a při restaurování v letech 1913–14 byly odkryty a přiznány dochované původní gotické detaily, které dokládají neobyčejně vysokou úroveň stavby, která se nepochybně vymykala z rámce soudobé sakrální architektury českého venkovského prostředí. V letech 2010-19 proběhly opravy fasád kostela, opravy interiéru jsou v přípravě.
Jednolodní obdélný kostel s odsazeným pravoúhlým presbytářem, čtvercovou sakristií na severní straně a hranolovou věží nad západním průčelím. Z původní gotické stavby se kompletně zachovaly v celé výšce stěny presbytáře s bosovanými nárožími, stěny lodi s úzkými zazděnými gotickými okny a pravoúhlým zazděným vstupním portálem na jižní straně. Západní průčelí, půlkruhová okna a fasády jsou empírové, západní průčelí je ozdobeno pilastry a ukončeno trojúhelníkovitým štítem. Původní vstupní portál** ze západního průčelí byl během přestavby v 19. století přenesen do kaple sv. Anny v sousedních Chocenicích, kde byl druhotně osazen.
Čtvercový presbytář je sklenut plackou, triumfální oblouk je půlkruhový, loď plochostropá. V západní části lodi je vestavěna empírová kruchta. V jižní stěně presbytáře se dochovala unikátní raně gotická sedilia***, členěná trojitou arkádou na představěných subtilních sloupcích s výžlabkovou profilací, a sanktuář**, oba s jemně profilovaným hrotitým záklenkem s jeptiškou.
Ze zařízení kostela, které je většinou pseudorenesanční, vyniká hlavní oltář dle návrhu J. F. Kaury z roku 1892 s obrazem Žehnajícího Krista od Karla Javůrka, boční oltáře* dle návrhu Antonína Viktora Barvitia z roku 1880 (Panna Maia s Ježíškem) a 1881 (sv. Josef) s obrazy od Františka Sequense a dva starší barokní obrazy z doby kolem roku 1750 (dnes v depozitáři). Ve zvonovém patře věže visely původně tři zvony, dnes je zde jediný zvon „Svatá Trojice“ z roku 1481 od zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory; zvon je vysoký 74 cm, spodní průměr má 92,5 cm, pod čepcem je na jinak hladkém plášti je latinský nápis provedený gotickou miniskulí: ANNO DOMINI MCCCCLXXXXI EST FUSA ADLAUDEM SANCTE TRINITATIS PER MAGISTRUM ANDREAM DICTUM PTACZEK.
Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají první a třetí sobotu v měsíci od 17:00 hodin.
Kostel Božího těla je zapsán spolu s hřbitovem a domkem hrobníka do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 41960/2–815.
Podlaha A.: Posvátná místa království Českého, vydalo Dědictví sv. Jana Nepomuckého Praha, 1910.
Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 67. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.
Kostel stojí v severní dolní části vsi při silnici do Kamhajku.
GPS: 50°1'44.250"N, 15°7'39.870"E
Přístupné po dohodě