Cesty a památky

Kolínsko » Lošany » tvrz

tvrz

Lošany, Tvrze, Tvrze dochované

Nejstarším známým vladykou, který se psal s přídomkem po vsi je Ctibor z Lošan (Stiborius de Loschan), doložený v roce 1259, po něm Ješek z Lošan (1303) a Zdeslav ze Zbraslavic a Lošan (1318). Jak ale vypadalo jejich sídlo a zda skutečně stálo na místě současné tvrze se zatím nepodařilo prokázat.

Kutnohorské patricijské rody (14. - 16. století)

První kamennou stavbou současné tvrze se stala původně třípatrová kamenná obytná věž, postavená v polovině 14. století, pravděpodobně za kutnohorského patricije Vavřince Číšníka, za něhož je tvrz poprvé doložena v roce 1355. V roce 1410 získal Lošany patricij Haman Alder, zakladatel zemanské rodiny Alderů z Lošan, která zde sídlila dalších 68 let. V roce 1440 se Tomáš Alder z Lošan zúčastnil Čáslavského sjezdu spolků spolupracujících východočeských landfrýdů (dohody zemských celků). V roce 1478 koupil Lošany Jan Čabelický ze Soutic, který nechal zvýšit věž tvrze o 4. patro, zakončené sedlovou nebo polovalbovou střechou, a rozšířil ji o další obytné a hospodářské budovy. V roce 1484 se vzpomíná na tvrzi jako purkrabí Mikuláš ze Stropnice, což dokládá, že se muselo jednat o významné sídlo. Brzy po roce 1513 prodal zadlužený lošanský statek Prokop Čabelický městu Kutná Hora. V té době se jednalo o vodní tvrz, jejíž dnes již zaniklé příkopy se plnily z rybníka, který se rozprostíral v prostoru před jižním průčelím mladší obytné budovy tvrze. Rybník dnes připomíná pouze mělká prohlubeň směrem do návsi, zarostlá stromy.

Městská vláda (16. - 19. století)

Za městské vlády byl ve druhé pol. 16. století postaven v místech bývalého vodního příkopu na jižní straně věže nový obytný dům. Věž tvrze byla v 18. století, a znovu před rokem 1868, postižena požárem. Jelikož však byla využívána jako skladiště, byla opravována a udržována. Obytný dům byl přestavěn ve 2. polovině 20. let 18. století (stromy na trámy byly pokáceny v letech 1723–24, na kamenném nadpraží, které je dnes druhotně vezděno do schodiště věže, je letopočet 1734) a znovu na konci 18. století. Kdy byl zrušen rybník před tvrzí, není známo.

Mašínův a Švédův statek (19. století - 1952)

Ve druhé polovině 19. století byl majitelem statku a dvora František Mašín, který si vzal za ženu Boženu Mašínovou ze sousedního gruntu čp. 1 (jedná se ovšem o pouhou shodu jmen bez příbuzenské vazby). V roce 1946 získali tvrz s hospodářským dvorem manželé Václav a Ludmila Švédovi, kterým byl 19. dubna 1952 zabaven komunisty a dán k užívání Státnímu statku Kolín. Společně se syny Josefa Mašína a dalšími přateli se Václav Švéda zapojil do ozbrojeného boje proti komunistům a 2. května 1955 byl společně se strýcem bratří Mašinů Ctiborem Novákem a Zbyňkem Janatou popraven.

Státní statek (1952 - 2002)

Státní statek zabavený areál sice užíval, ale do údržby nijak neinvestoval, takže většina staveb postupně zanikla a zachovaly se z nich v areálu dvora pouze sklepy. V letech 1988–90 byla provizorně opravena a zastřešena věž tvrze.

Tvrz v soukromém vlastnictví (od roku 2002)

V roce 2002 koupila zanedbanou tvrz rodina Heldenburg a tak se po 489 letech dostala opět do majetku soukromé rodiny. Noví majitelé nechali ještě v témže roce zastřešit věž novou jehlancovou střechou krytou šindelem a na podzim roku 2007 zahájili zastřešení a postupnou konzervaci zdiva barokního obytného domu tvrze. V roce 2009 se bohužel majitelé rozhodli tvrz prodat a z tohoto důvodu také byly dočasně ukončeny všechny další práce na opravách.

Nejhodnotnější částí areálu je čtyřpatrová hranolová obytná věž o půdorysu 8,2×8,3 metrů a výšce 17 metrů. Její zdivo je většinou postaveno z lomového kamene, pouze čtvrté patro bylo dostavěno s částečným použitím pískovce. Nároží jsou zesílena bosováním z pískovcových kvádrů. Místnost v přízemí je přístupná po několika schodech dolů renesančním segmentovým portálem a sklenuta je pozdější valenou klenbou z 18. století, která nahradila původní gotický trámový strop, po kterém se dochovaly zbytky trámů ve zdivu. Do místnosti v prvním patře se vstupuje gotickým lomeným portálem od východu a sklenuta je gotickou valenou klenbou. Jelikož je osvětlena pouze úzkým štěrbinovým oknem od západu, sloužila zřejmě jako sklad nebo spíž. Vlastní obytné místnosti se nacházely ve druhém a třetím, později i ve čtvrtém patře, odděleny byly jen trámovými stropy a vzájemně jsou propojeny dřevěnými schodišti. Vstup do obytné části věže byl ve druhém patře původně od severu, kde stávala dnes již zaniklá budova, do které ústil padacím mostem. Vstupní portál byl po zániku této budovy v 16. století přenesen do východního průčelí a původní vstup byl změněn na okno. Portál, který nadále nemohl sloužit ke vstupu do věže (na východě není žádné funkční komunikační spojení) je gotický, lomený, s vpadlým polem a otvory pro kladky padacího mostu. Aby bylo druhé patro přístupné, v jižní stěně byl proražen nový vstup s lávkou, ústící do prvního patra nově postavené obytné budovy v místech zaniklého volního opříkopu. Místnost ve třetím patře je osvětlena s kamennými ostěními ve všech čtyřech stěnách. Zajímavá je obytná místnost ve čtvrtém patře, kterou lze na základě nejnovějších poznatků interpretovat jako poměrně luxusně vybavenou světnici s výdřevou z fošen (zřejmě svisle kladených), o čemž svědčí dochované kotvící trámy. Výdřeva byla odstraněna pravděpodobně již v raném novověku a stěny byly v místech výdřevy omítnuty. V severovýchodním koutě místnosti je zachováno topeniště, označené po průzkumu v roce 1986 za zbytky sopouchu krbu; při stavebně-historickém průzkumu v roce 2007 však nebyla existence krbu potvrzena, jako pravděpodobnější se tedy jeví existence kamen. Součástí vybavení tohoto patra byl prevet (záchod) v jižní stěně nad původním příkopem, po kterém se dochoval zazděný vchod.

Při jižní straně věže se v místech bývalého příkopu zachovaly pozůstatky obytného domu původně ze 16. století, na jeho východní stěně se dochovalo původní číslování čp. 27 z doby vlády Marie Terezie. Na jižní stěně býval obraz Svaté rodiny z první poloviny 18. století ve štukovém rámu. Obraz zanikl při destrukci budovy koncem 20. století. Na severní straně věže se dochovalo několik vstupů do sklepů po zaniklých hospodářských nebo obytných budovách.

Prohlášení za památku

Tvrz byla 3. května 1958 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 34082/2–819, v roce 2012 byla zařazena na seznam nejohroženějších památek České republiky.