Cesty a památky

Kolínsko » Polní Voděrady

Polní Voděrady

První písemná zmínka o obci je z roku 1088 v listinném falzu nadační smlouvy Vyšehradské kapituly (královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě), pořízeném před rokem 1142, podle kterého daroval kníže Vratislav II. a pozdější první český král Vratislav I. kapitule dva poplužní dvory ve Voděradech. V roce 1359 byla ves majetkem Sázavského kláštera, který ji později pronajímal jako léno různým světským majitelům. V roce 1395 se tak připomíná jako man Prokop z Voděrad nebo v roce 1399 Staněk Trampler z Kolína. Po husitských válkách získaly ves Voděradští z Hrušova, v roce 1440 se připomíná Mikuláš z Hrušova a Voděrad. Jeho vnuci Bernard a Jiří Voděradští z Hrušova, kteří byli společnými majiteli obce, ji někdy na počátku 16. století prodali Diviši Slavatovi z Chlumu a Košumberka, v jehož držení se Voděrady vzpomínají při zabavení majetku jako trest za účast v protihabsburském odboji v roce 1547. V roce 1552 od krále Ferdinanda I. získal Polní Voděrady Kryštof Skuhrovský ze Skuhrova († 1566), od jehož syna je v roce 1569 koupil Jan Zikmund Myška ze Žlunic († 1577). Ten zde postavil první tvrz, na které se před rokem 1590 pořipomíná jako majitel panství Jaroslav Myška ze Žlunic. Ten v roce 1591 přikoupil do majetku ves Bečváry, ale v roce 1595 celý majetek prodal Janu Jindřichovi Hrabáněmu z Přerubenic. V letech 1599 - 1613 patřily Voděrady Pavlu Malovcovi z Malovic, který v roce 1610 zabil při pouliční půtce v Praze Kašpara Horňateckého z Dobročovic, syna majitele nedalekých Zalešan, který ve Voděradech držel čtyři dvory a krčmu. V roce 1613 celou ves i s bývalým zalešanským dílem koupil a spojil do jednoho celku Karel Mracký z Dubé a na Svojšicích, jehož vnuk Karel Eusebius Mracký z Dubé je v roce 1636 prodal Volfu Bernardovi Geršdorfovi z Geršdorfu, od kterého je v roce 1642 koupil hejtman Kouřimského kraje Jan Burian Slavíkovec ze Slavíkova († 1675). Po něm zdědil ves a celé panství nevlastní syn z druhého manželství František Albrecht Mauric z Mohrenberku, jehož synovi Františku Antonínu Josefovi byl celý majetek prodán věřiteli v dražbě 14. května 1736 Františku Ignáci Bukovskému z Hustířan († 1739). Od jeho dcery Marie Antonie Bukovské z Hustířan zdědil roce 1766 Polní Voděrady baron Josef Koc z Dobrše († 1780) a po smrti jeho manželky Romany Kocové z Dobrše († 1796) připadly Polní Voděrady v letech 1799 - 1806 k althanovskému panství Svojšice. Jako samostatný statek je koupil v roce 1806 pražský měšťan Václav Novotný († 4. 4. 1837), jehož manželka Alžběta byla posledním majitelem vsi před zrušením patrimoniální správy v roce 1848.

Jako samostatná obec se Polní Voděrady staly součístí okresu Kolín. V roce 1926 byl do obce zaveden elektrický proud a v následujícím roce byly hlavní ulice vydlážděny. V roce 1930 obec dosáhla své konjunktury, v 80 domech zde žilo 403 obyvatel. V roce 1937 byl do obce zaveden telefon a zřízena první telefonní stanice pro veřejnost. Místní Jednotné zemědělské družstvo (JZD) bylo založeno v roce 1954 a do roku 1957 do něho nuceně vstoupili všichni drobní zemědělci v obci. Poslední živnostník v obci, kovář p. Brožek byl rovněž přinucen vstoupit do JZD a zanechat živnosti.

Osobnosti

Václav Ignác Eisner z Eisensteinu (* 1. 9. 1793 Čestín - † 9. 9. 1891 Prčice) - vysokoškolský pedagog a politik, působil jako zemský advokát, právní zástupce pražského arcibiskupství a obchodní komory, prezident advokátní komory pro České království a profesor všeobecného a konkursního řádu, obchodního a směnečného práva na pražské univerzitě. Od roku 1861 majitel velkostatku Polní Voděrady.

Jaroslav Procházka (* 3. 8. 1889 Bohouňovice II - † 12. 12. 1973 Kostelec n. Č. lesy) - učitel a regionální historik Kolínska, od roku 1912 učitel a v letech 1925-38 řídící učitel v Polních Voděradech, od roku 1932 obecní kronikář a autor knihy Kronika Polních Voděrad (1938).

Původ názvu

Původ názvu obce je od slovanského osobního jména Voděrad (ten, který má rád vodu, pracuje s vodou nebo ve vodě, v okolí bylo ve středověku několik rybníků), v roce 1923 získala obec přídomek "polní" podle úrodné půdy v Polabí na odlišení druhých Voděrad na Kolínsku s názvem Černé Voděrady.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 3. května 2018 usnesením č. 8 schválen znak a prapor obce. Autorem návrhu je kolínský výtvarník Stanislav Pokorný. Jedná se o tak zvaný „mluvící znak“, na kterém jsou v modrém štítě (odkaz na erbovní barvu Eisensteinů) zkřížené stříbrné meče s červenou rukojetí, zlatou záštitou a hlavicí, nahoře zlatý pšeničný klas s listy (zemědělství), dole stříbrná ryba (odkaz na rybníkářství). Vlajku tvoří pět vodorovných pruhů, žlutý, bílý, modrý, bílý a žlutý. V modrém pruhu zkřížené bílé meče hroty dolů, s červenou rukojetí, žlutou záštitou a hlavicí.