Cesty a památky

Kolínsko » Polní Voděrady » kostel Navštívení Panny Marie

kostel Navštívení Panny Marie

Polní Voděrady, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Na místě románského kostela z 12. století byl nejpozději v 1. polovině 14. století vystavěn vyšehradskou kapitulou nebo sázavským klášterem (oba jsou střídavě uváděni jako majitelé obce ve 12. – 14. století) nový gotický kostel. V roce 1759 byla zvýšena věž kostela a v letech 1770–71 byl kostel upraven barokně, pravděpodobně stavitelem Františkem Tomášem Jedličkou, není však písemně doloženo.

Jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží při jeho severní straně. V přízemí věže je sakristie, zřejmě pozůstatek původního románského kostela. Před západním průčelím, které vrcholí barokním štítem s kamenným sousoším Navštívení Panny Marie z roku 1770, je barokní předsíň. Stěny lodi jsou členěny půlkruhově uzavřenými okny, v jižní stěně se dochoval zazděný gotický vstupní portál s lomeným záklenkem. Fasáda věže byla upravena barokně a ozdobena pilastry a římsami. Ve východním průčelí presbytáře se dochovalo zazděné hrotité okno s hrubě tvarovanou dvojdílnou kružbou se čtyřlistem.

Presbytář je sklenut gotickou křížovou žebrovou klenbou bez konzol, do sakristie z něho vede gotický hrotitý portál a v severní stěně je obdélné gotické sanktuárium. Triumfální oblouk je hrotitý, loď plochostropá a sakristie je sklenuta valeně.

Ze zařízení vyniká dnes již poničená dřevěná barokní kazatelna z doby kolem roku 1720, kdysi se sochařskou výzdobou (uloženou v depozitáři Arcibiskupství pražského) a hlavní rokokový rámový oltář z roku 1760, s obrazem Navštívení Panny Marie od Jana Popelíka z roku 1869. Na poprsnici kruchty byly umístěny kvalitní busty sv. Zachariáše a sv. Alžběty ze 40. let 18. století (uložené v depozitáři Arcibiskupství pražského) od neznámého autora. V některých pramenech se uvádí že pocházely z braunova okruhu (Fr. Adámek?), ale pravděpodobně pocházely z kutnohorských dílen období baroka; původně se nejspíš jednalo o oltářní sochy, druhotně ořezané do podoby bust. V jižní a severní stěně lodi jsou druhotně zazděné tři náhrobníky:

pískovcový náhrobník Ludmily Báderské z Újezda a Libodřic († 8. 11. 1580) s erbem Nyklásků ze Žitenic (korunka, ze které visí tři rolničky) a jednořádkovým českým nápisem gotickou minuskulou, který obíhá po obvodu desky a pokračuje v pěti řádcích v horní části náhrobníku: LETHA 1580 W AUTERY PRZED SWATYM MARTINEM VMRZELA GEST VROZENA PANI LUDMILA Z ZITENIC MANZELKA WACZLAVA BADERSKEHO Z AUGEZDA A NA LIBODRZICZIJH A TUTO GEST TELO GEGI POCHOWANO WOCZEKAWAGIECZE PRZISSE SYNA BOZIHO PANA SPASIJTELE A NASSEHO GEZISSE KRYSTA K SAUDU,
pískovcový náhrobník Anny Baderské z Újezda († 11. 6. 1605), manželky Jindřicha Mírka ze Solopysk s erbem Báderských z Újezda (lví hlava ve slunci s obroučkou v tlamě) a jen částečně čitelným českým devítiřádkovým nápisem gotickou minuskulou v horní polovině desky: [---] A TIELO GEGI [---] E [---] SYNY [---] A DCERA [---] S[---]LOZE ODPOCZIWAGY OCZEKAWANIE ZMRTWYCH WSTANY,
velmi poškozený pískovcový náhrobník se znakem Mírků ze Solopysk, jinak nečitelný.

V dubové stolici ve věži kostela je zavěšen zvon z roku 1756 od pražských zvonařů Jana a Víta Dietrichových, ulitý nákladem Antonie Bukovské z Hustířan. Zvon váží 600 kg a má průměr 79 cm. Okolo krku je zdoben girlandovým pásem, který je na dvou místech přerušený kartuší s postavou svatého a erbem Bukovských z Hustířan, na plášti zvonu je celkem 16 postav světců. V girlandovém pásu je nápis: EXPENSIS PER ILLVSTRIS HAERULAE ANTINIA BVKOWSKIANAE DE HVSTRZAN. A(NN)O 1756. Zvon byl rekvírován v roce 1942, po roce 1945 byl do kostela vrácen.

Filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají pouze první neděli v měsíci od 14:00 hodin.