Ves Mančice, dříve zvaná Polní Mančice, se poprvé připomíná v roce 1340 jako majetek města Kouřimi. Později patřila část vsi zemanu Bechovi a další část zbraslavskému klášteru (do roku 1420). V roce 1447 se majitelem vsi stal Duchek Šváb z Chvatliny, sídlící na tvrzi v Dolních Chvatlinách. Do roku 1542 pak držel Mančice Adam z Říčan, od kterého je v roce 1542 odkoupil Smil Myška ze Žlunic, majitel Červeného Hrádku. Po jeho smrti připadly Zdislavu Myškovi ze Žlunic, ten je v roce 1590 prodal svému bratrovi Jindřichu Myškovi ze Žlunic, který je obratem prodal Bohuslavu Horňateckému z Dobročovic a na Žabonosích. Ten pak v roce 1596 prodal statek paní Dorotě z Petrovce, manželce zemana Viktorína Hrádeckého z Bukovna, který se po její smrti oženil s paní Evou Bořkovou z Poličan a Velehrádku, jejíž náhrobek je v kostele sv. Petra a Pavla v Dolních Chvatlinách.
Do majetku panství Červený Hrádek získal Mančice zpět Jan Kryštof Myška ze Žlunic v roce 1610 od zmíněného Viktorína Hrádeckého z Bukovna, ovšem jelikož mu byl v roce 1622 majetek zkonfiskován za účast na stavovském povstání, v roce 1623 panství kupuje Václav Vchynský z Vchynic. V roce 1637 od jeho syna Jana Oktaviána se stává majitelem obce Gerhard z Taxisu, který ji ještě téhož roku prodal Janu Salazarovi de Monte Albano. Ves byla zpustošena za třicetileté války (v roce 1654 se zde vzpomínají pouze tři sedláci a mnoho zpustlých stavení) a v tomto stavu ji od Blažeje Evžena Salazara v roce 1664 koupil Rudolf Rašín z Rýzmburka, který však Mančice v roce 1665 prodal městu Kutná Hora, která je připojila k lošanskému statku. V roce 1777 byl zdejší panský dvůr zrušen a jeho pozemky byly na základě emfyteutického práva (tedy dědičně) rozděleny poddaným k hospodaření. V roce 1778 zde bylo 23 popisných čísel a do roku 1843 jejich počet stoupl na 45 obytných domů a 262 obyvatel. V dnešní době je zde 58 čísel popisných.
Nad obcí se nachází při silnici na Pučery kopec Na Skalce (také zvaný Mančák) s výškou 354,2 m. n. m., který je místem dalekého výhledu.
Alois Tylínek (* 20. 8. 1884 Mančice - † 27. 8. 1965 Kolín) - za 1. světové války polní kurátor, od roku 1921 byl zvolen do městského zastupitelstva v Praze, později se stal náměstkem pražského primátora. Za německé okupace byl pro své veřejné češství vězněn v koncentračním táboře Dachau, po válce byl delegován do Ústředního národního výboru a působil ve funkci náměstka primátora hlavního města Prahy a byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění. Po únoru 1948 byl zbaven všech funkcí, na odpočinku žil v Kolíně.
Mančice jsou administrativní součástí obce Dolní Chvatliny jejich vlastní katastrální území 2,41 km²,
Mančice leží 9 kilometrů jihozápadně od Kolína v nadmořské výšce 319 metrů.