Cesty a památky

Kolínsko » Bečváry

Bečváry

Ves Bečváry pravděpodobně vznikla koncem 11. století, poprvé je doložena v listině z 28. srpna 1265 jako majetek Horyny z Bečvář, který svědčil při prodeji Pňova. Ve 14. a 15. století byla ves rozdělena na několik dílů a na počátku 16. století se Bečváry staly součástí panství Červený Hrádek. V roce 1564 po smrti Smila Myšky ze Žlunic, majitele Červeného Hrádku, si jeho děti majetek rozdělily. Dvůr a ves Bečváry a další dvě vsi připadly Karlu Častovi Myškoví ze Žlunic, který z nich vytvořil samostatné panství. V roce 1591 je postoupil svému bratrovi Jaroslavu Myškovi, který si zvolil Bečváry za své sídlo a při dvoře zbudoval tvrz. V roce 1623 byl Jaroslavu Myškovi statek Bečváry pro účast na protihabsburském odboji změněn v manství. Tehdy bečvárský statek zahrnoval kromě tvrze, dvora a vsi Bečváry ještě příslušenství ve třech vesnicích. V roce 1627 prodal Jaroslav Myška Bečváry Janu Oktaviánovi Kinskému ze Vchynic, který Bečváry připojil k zásmuckému panství. Vzhledem ke své poloze na důležité komunikaci trpěly Bečváry během třicetileté války častými přesuny vojsk. V důsledku toho zpustly a v roce 1654 se uvádějí v berní rule jako pusté. V roce 1669 koupil zpustlou obec Hanuš Bedřich z Trauttmansdorfu, spojil ji s červenopečeckým panstvím, a osadil novými osadníky přesídlenými z litomyšlska. V roce 1738 opět vytvořil Jan Josef z Pfeffershofenu z Bečvár samostatné panství, ke kterému patřily Drahobudice, Hatě, Horní Jelčany a Dolní Jelčany. Od něj ho koupil v roce 1753 Jiří Hiileprandt z Prandau, který 10. května 1763 celé panství prodává generálu Arnošu Gideonu Laudonovi. Ten zde častěji pobýval až od roku 1773, kdy ukončil svou vojenskou kariéru. Za jeho vlády, snad i v souvislosti s náklady na stavbu zámku, došlo na panství k růstu robotních povinností. Proto se bečvárští poddaní aktivně účastnili v roce 1775 nevolnického povstání.

V katastru obce se nachází Podbečvárský mlýn, bývalý panský mlýn, doložený roku 1682 v purkrechtní knize červenopečeckého panství. V roce 1852 je vzpomínán v majetku Františka a Jana Liškových, mlít se v něm přestalo kolem roku 1950. Dnes je mlýn v soukromém vlastnictví a slouží k rekreačním účelům.

Osobnosti

Rudolf Plaček (* 31. 3. 1881 Bečváry - † ?) - malíř a ilustrátor, žák Vojtěcha Hynaise, působil v Paříži, odkud do roku 1914 přispíval do časopisu Švanda Dudák v Praze, a v Cařihradě (Istanbulu), jako redaktor obrazové části mladotureckého satirického časopisu.

Vladimír Hraba (* 8. 7. 1901 Bečváry - † 5. 12. 1949 Víchová nad Jizerou) - český pedagog a malíř, výtvarné vzdělání získal soukromým studiem u Václava Radimského v Kolíně, věnoval se krajinářské tvorbě, zejména Krkonoš a Podkrkonoší, které zachycoval v proměnách ročních dob.

Zdeněk Bisinger (* 28. 3. 1934 Praha - † 26. 11. 1991 Bečváry) - český archivář, ředitel Okresního archivu v Kolíně a odborný pracovník Ústředního archivu ČSAV Praha, pracoviště Bečváry, ve své publikační činnosti se zaměřoval na regionálně historickou tematiku.

Původ názvu

Název obce pravděpodobně pochází od slova „bečvář“, které ve středočeském nářečí znamená „bednář“. Obyvatelé zdejší obce tedy zřejmě vyráběli bednářské výrobky.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 24. listopadu 2014 usnesením č. 27 schválen znak a prapor obce. Autorem návrhu je heraldik Jan Tejkal. Jedná se tak zvaný „mluvící znak“, na kterém je červeno-modré pole odděleno stříbrným cimbuřím (znak pánů z Poděhus) s pěti zuby (pět částí obce). V horním modrém poli je červeno-bílá růže (znak Trautmannsdorfů) se dvěma obilnými zlatými klasy (zemědělství) po stranách. V dolním červeném poli je zlatý sud (původ názvu obce).

Administrativní údaje

Bečváry, které v roce 1899 zcela splynuly se sousedními Bečvárkami, jsou dnes samostatnou obcí, jejích součástí jsou obce Poďousy, Červený Hrádek, Dolní Jelčany, Horní Jelčany, Hatě a samota Zadní Hrádek. Katastrální výměra činí 16,28 km² a žije zde 1 014 stálých obyvatel (1. ledna 2016).