Ves Sedlov se poprvé připomíná v roce 1457, když paní Markéta Písecká, vdova po Janu Doupovcovi z Prahy, darovala svůj majetek v Sedlově dceři Martě. V roce 1465 připadl statek jako odúmrť po Elišce ze Suchdola králi Jiřímu z Poděbrad, který ho v témže roce daroval Martinovi z Dříně. Ten prodal Sedlov v roce 1486 majiteli Ratboře Janu Hrabaňovi z Přerubenic. Kolem roku 1540 došlo k rozdělení vsi, kdy jedna část nadále patřila k Ratboři a druhá část patřila kutnohorskému měšťanovi Jindřichovi z Vilémovce. V roce 1607 prodala svou část vsi dcera Václava Vlka z Kvítkova spolu s tvrzí Mikuláši Horňateckému z Dobročovic, sňatkem s jeho dcerou Marianou ji v roce 1615 získal Adam Mírek ze Solopysk, jemuž byl v roce 1623 majetek zkonfiskován pro účast na stavovském odboji v letech 1618–20. Ještě v témž roce koupil zkonfiskovaný majetek majitel Ratboře Ondřej Horňatecký z Dobročovic. V roce 1634 byl Sedlov vydrancován saským vojskem. V roce 1643 zdědila svou polovinu Sedlova Ondřejova dcera Apolena Ludmila, provdaná za Bohuslava Berku z Dubé, a ta ho v roce 1646 prodala novému majiteli Ratboře, Jindřichovi Kraftovi z Lammersdorfu, který obě části vsi spojil a celý Sedlov tak připojil k ratbořskému panství, jehož součástí zůstal až do zrušení patrimoniální správy po roce 1848.
V letech 1850 - 1960 byl Sedlov samostatnou obcí, ke které patřily Těšínky, od 12. června 1960 se stal součástí "střediskové obce" Ratboř a součástí Ratboře je dosud.
Původní název obce byl Sedlejov, což znamená Sedlejův dvůr, a je tedy odvozen od osobního jména Sedlej. V písemných peramenech po celý středověk se obec ale uvádí důsledně jako Sedlov.
Sedlov je od roku 1960 spolu s Těšínkami administrativní součástí obce Ratboř, jeho vlastní katastrální území činí 2,45 km².
Sedlov leží 8 kilometrů jihozápadně od Kolína v nadmořské výšce 339 metrů.