Cesty a památky

Kolínsko » Sedlov » tvrz (zaniklá)

tvrz (zaniklá)

Sedlov, Tvrze, Tvrze dochované

Sedlovská tvrz je poprvé písemně doložena v roce 1607, kdy ji dcera Václava Vlka z Kvítkova prodává spolu s dvorem a částí vsi Mikuláši Horňateckému z Dobročovic. Sňatkem s Mikulášovou dcerou Marianou získal v roce 1615 tvrz Adam Mírek ze Solopysk, jemuž byl v roce 1623 majetek zkonfiskován pro účast na stavovském odboji v letech 1618–20. Ještě v témž roce koupil zkonfiskovaný majetek majitel Ratboře Ondřej Horňatecký z Dobročovic. V roce 1624 byla tvrz poškozena požárem a v roce 1634 vydrancována saským vojskem. V roce 1643 zdědila Sedlov Ondřejova dcera Apolena Ludmila, provdaná za Bohuslava Berku z Dubé. Ta prodala v roce 1646 zpustlou tvrz i celý statek novému majiteli Ratboře Jindřichovi Kraftovi z Lammersdorfu, který opět spojil obě části vsi, nicméně na tvrzi již nesídlil a nechal ji upravit na sýpku.

V roce 1885 prodala Terezie Cecinkarová z Birnic Sedlov Josefu Hrabaňovi z Přerubenic, který přestavěl a značně zvelebil statek, při kterém nechal vystavět novou obytnou budovu. Jeho syn prodal statek v roce 1903 JUDr. Theodoru Slavíkovi, advokátovi z Litomyšle, který ho pronajal bratřím Mandelíkovým, majitelům velkostatku a cukrovaru v Ratboři. V roce 1928 jej od doktora Slavíka mladšího odkoupili. Během německé okupace a po znárodnění statek Sedlov sdílel stejný osud se statkem Ratboř. Hospodařil zde Státní statek Kolín, později JZD Bečváry, v této době byla koncem 80. let téměř celá tvrz zbořena. Po roce 1993 byl statek vrácen dceři Ing. Ervína Mandelíka, Jindřišce Králové a menší část Hermíně Domácí, vnučce Roberta Mandelíka. V roce 1998 byl majetek Jindřišky Králové převeden na syna, Ing. Josefa Krále a jeho potomky – MVDr. Josefa a Ing. Ondřeje Krále, kteří celý statek postupně upravují.

Jádrem tvrze byl patrový gotický palác s fasádami ozdobenými sgrafitem, který se vypínal nad terénní hranou, spadající na severní straně o několik metrů dolů. O původním vnitřním členění paláce nejsou známy žádné podrobnosti, neboť při přestavbě na sýpku byl již v 18. století zbaven všech příček i stropů. Počátkem 80. let 20. století byly na vnějších zdech značně zchátralé budovy zbytky renesančních sgrafit. Z paláce tvrze se dodnes dochovaly pouze zbytky tří obvodových zdí ve výši přízemí.