Cesty a památky

Kolínsko » Barchovice

Barchovice

Kdy byl katastr dnešní vsi osídlen, bohužel nevíme, nicméně je velmi pravděpodobné, že v pravěku zde žádné souvislé osídlení neexistovalo. První historická zmínka o Barchovicích pochází až z roku 1340, kdy byla ve společném vlastnictví zemanů (a snad i bratrů) Hřivína, Peška a Jana z Barchovic, příbuzných s pány z Hryzel. V roce 1386 darovali blíže neurčenou část vsi bratři Albert a Zdeněk ze Šternberka kanovníkům Svatovítské kapituly v Praze. Jak tito synové Zdeslava ze Šternberka získali část Barchovic, nevíme, při jejich rozhodnutí o darování obce církvi zřejmě hrál fakt, že ani jeden z nich neměl vlastního dědice. Na počátku 15. století vlastnila několik dílů obce řada různých majitelů, což bylo v té době obvyklé. Dva grunty patřily cisterciáckému probošství v Kouřimi (po roce 1436 si jeho majetky přivlastnilo město Kouřim), jinou část v roce 1406 prodala Dorota, vdova po pražském měšťanovi Martinu Rotlevovi († 1395) kostelu sv. Havla v Praze. V době husitských válek byl zdejší církevní majetek zabrán husitskými hejtmany nebo drobnou šlechtou, v roce 1428 se proto uvádí jako majitel bývalé církevní části Jan ze Solopysk a Kluků a po roce 1434 ji zapsal císař Zikmund blíže neznámému Mikuláši z Církvice. V roce 1475 tuto část vsi držel Jan I. Čábelický z Čábelic, který ji připojil ke svému panství Komorce a k ní patřila až do roku 1583, kdy je Prokop Čábelický musel prodat svému věřiteli Janu Kutovci z Úrazu. Od jeho synů získal tuto část vsi v roce 1588 Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic, který ji trvale připojil k černokosteleckému panství. Druhá část vsi se po skončení husitských válek stala neznámým způsobem trvalou součástí zásmuckého panství, poprvé je tato skutečnost písemně zmíněna k roku 1565.

Součástí obou panství, zásmuckého (větší, jižní část vsi) a kosteleckého (severní, menší část vsi), zůstaly obě části Barchovic až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. Od roku 1850 jsou pak Barchovice samostatnou obcí. Obcí protéká Barchovický potok, levostranný přítok Vavřineckého potoka (Výrovky). Na katastru obce se nachází Kamenný vrch, který je s výškou 456 m. n. m. nejvyšším bodem současného okresu Kolín.

Původ názvu

Název obce je pravděpodobně odvozen od osobního jména Barech, což byla snad zkratka jména Bartoloměj (Bareš). Přidáním přivlastňovací přípony pak vznikl název obce, znamenající "ves lidí Barchových". Jiný, rovněž nepotvrzený výklad upozorňuje na souvislost s německým dialektovým slovem barch, označujícím vykleštěného vepře. V takovém případě by název obce patřil mezi posměšná typonyma (obdobně jako v regionu názvy obcí Zibohlavy, Solopysky, Kozojedy, Oplany, Konojedy nebo Masojedy), která obci přidělili obyvatelé z okolí. Název ale také může pocházet se starého německého slova barch (hora). Tvar názvu se od středověku výrazně nezměnil, liší se pouze v závislosti na gramatické zdatnosti písaře a uvádí se jako Barkowicz (1340), Barthowicze (1407) a Barchovice (1482) nebo Barchowice (1654).

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 13. května 2022 rozhodnutím č. 21 schválen znak a prapor obce. Autorem návrhu je heraldik Miroslav Pavlů. Jedná se tak zvaný „mluvící znak“, rozdělený na bílou a červenou polovinu. V horní části červené části je hlava jednorožce s krkem se zlatou zbrojí a jazykem, odkazující na zemany z Hryzel (místní část). V horní části bílé poloviny jsou dva zkřížené černé hornické špičáky na dřevěných násadách, odkazující na zaniklý lom u Barchovic. V dolní části je přes obě poloviny znaku položený černě okřídlený zlatý orlí pařát obrácený vlevo, znak pánů Čabelikých ze Soutic, kteří zdejší panství ve středověku vlastnili.

Administrativní údaje

Barchovice jsou dnes samostatnou obcí, jejích součástí jsou obce Hryzely a Radlice se samotou Komorce. Katastrální výměra činí 17,74 km² a žije zde 257 stálých obyvatel (1. ledna 2022).