Cesty a památky
Vavřinecké údolí - VKP
Církvice, Nesměň, Hryzely, Vršice, Barchovice, Doubravčany, Vavřinec, Příroda, Významné krajinné prvky
Významný krajinný prvek (VKP) Vavřinecké údolí o rozloze 65 ha je vyhlášen k ochraně 9 kilometrů dlouhé údolní nivy Vavřineckého potoka, hluboko zaříznuté do okolní krajiny mezi obcemi Vavřinec a Doubravčany.
Podle geomorfologického členění spadá území VKP Vavřinecké údolí do západního okraje Malešovické pahorkatiny, které v horninách kutnohorského kristalinika, tvořených dvojslídými ortorulami,výrazně modeluje Vavřinecký potok (Výrovka), pramenící u Kochánova v nadmořské výšce 487 metrů. Vlastní území VKP se pak rozkládí v nadmořské výšce od 378 do 285 metrů a zahrnuje několik lokalit s cennou přirozenou vegetací s výskytem velkého množství původních druhů, vytvářejících zde ojedinělá přírodní společenství. Lesy na svazích jsou převážně tvořeny monokulturami nepůvodních dřevin (smrk ztepilý a modřín opadavý), níže v údolí pak rostou přirozené původní dubohabřiny a acidifilní doubravy. V nivě mohutně meandrujícího potoka se vyskytují přirozené mokřadní olšiny (s převládající olší lepkavou), vrbiny (s vrbou jívou a vrbou křehkou) a střemchové jaseniny (střemcha obecná a jasan ztepilý). Mimo meandrující úseky se pak vyskytují vlhčí květnaté i sušší kosené ovsíkové louky. V částech údolí se také místy vyskytují příkré skalní výběžky a po celé délce je celkem šest rybníků.
Botanickým průzkumem v roce 2018 bylo zjištěno celkem 135 druhů cévnatých rostlin, z nichž dva jsou zařazeny v Červeném seznamu ohrožených druhů rostlin ČR, a zoologickým průzkumem pak devět silně ohrožených, zvláště chráněných živočišných druhů
Bledule jarní (Leucojum vernum) je ohrožená (C3) vytrvalá bylina z čeledi amarylkovitých. Z kulovité až vejcovité cibulky vyrůstá přízemní růžice vzpřímených listů, dlouhých 20 až 35 cm, z jejíž středu vyrůstá 10 až 30 cm dlouhý vzpřímený stvol, na jehož konci je zvoncový květ (výjimečně dva). Ten je tvořen bílými okvětními lístky 10 až 25 mm dlouhými se žlutými nebo nazelenalými skvrnkami, podepřenými toulovcovitým listenem. Kvete od února do března, na území VKP roste několik desítek trsů v mokřadním lesíku U Starého zámku.
Tajnička rýžovitá (Lersia oryzoides) je ohrožená (C3) vytrvalá travní rostlina z čeledi lipnicovitých. U nás roste roztroušeně až vzácně od nížin do pahorkatin na písčitých i bahnitých březích vod s vysokým obsahem živin (eutrofních). Tvoří ji 50 - 150 cm dlouhá vystouplá či poléhavá stébla, na dolních uzlinách kořenující, větvená, na kolénkách chlupatá. Květenstvím je řídká, volná lata s křivolakými větévkami, klásky jsou jednokvěté, kratičce stopkaté, úzce eliptické, zploštělé, brvité. Vykvétá pouze v nejteplejších letech od srpna do října, na území VKP jsou její značné porosty na březích rybníka u mlýna Nouzov.
Lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) je silně ohrožený druh EN brouka z čeledi lesákovitých, chráněný také evropskou legislativou NATURA 2000. Dorůstá velikosti 11 až 15 mm, dospělci dospívají na konci léta a na podzim, jejich zbarvení je červené a lesklé, celé tělo je silně zploštělé. Hlava je trojúhelníkovitá, oči, tykadla, kusadla a končetiny jsou černé.
Ohniváček černočárný (Lycaena dispar) je silně ohrožený druh EN motýla z čeledi modráskovitých, chráněný také evropskou legislativou NATURA 2000. Jeho živnou rostlinou jsou druhy šťovíku, především šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius) a šťovík kadeřavý (Rumex crispus). Délka předních křídel ohniváčka se pohybuje v rozmezí 28 až 42 mm, u samce i samice jsou ohnivě červená a mají černou skvrnu na horním křídle. Zadní křídla mají zespodu široký oranžový lem a zřetelné černé skvrny s bílým ohraničením na šedavém podklad, typická je i světle modrá barva u těla zespodu.
Ledňáček říční (Alcedo atthis) je zranitelný VU druh ptáka z čeledi ledňáčkovitých, chráněný také evropskou legislativou NATURA 2000. Dorůstá velikosti okolo 16,5 cm, je velmi výrazně zbarvený s oranžovou spodinou a modrým hřbetem, křídly a temenem, výrazným znakem je jeho nápadně dlouhý zašpičatělý zobák.
Čáp černý (Ciconia nigra) je silně odrožený (EN) druh tažného ptáka z čeledi čápovitých, chráněný také evropskou legislativou NATURA 2000. Velký, převážně černý pták s bronzovým leskem, červeným dlouhým zobákem a bílým břichem, dožívá se věku přes 15 let. Přezimují v afrických tropech na jih od Sahary, kam odlétají v září, do ČR vrací se již konce března.
Čolek obecný (Lissotriton vulgaris) je silně ohrožený EN druh obojživelníka z čeledi mlokovitých. Jedná se o štíhlého čolka s drobnými končetinami a dlouhou hlavou, dorůstající velikosti 10 cm. Pokud se vyskytuje ve vodě, jeho kůže je hladká, na souši ji má suchou a jemnozrnnou.
Slepýš křehký (Anguis fragilis) je ohrožený NT druh beznohé ještěrky z čeledi slepýšovitých, má hadovitě protáhlé tělo bez končetin a dorůstá délky až 50 cm.
Ještěrka obecná (Lacerta agilis) je zranitelný VU druh ještěrky z čeledi ještěrkovitých, má velkou hlavu, silné končetiny a poměrně silný ocas, dorůstá délky až 30 cm.
Skokan zelený (Pelophylax kl. esculentus) je ohrožený druh NT žáby, která je křížencem (kleptonem) skokana skřehotavého a krátkonohého. Samci dorůstají velikosti 8,5 cm, samice až 10 cm. Oči mají tmavě hnědou duhovku, v období páření se však mění u samic na žlutou či žlutohnědou a u samců na zelenožlutou až světle hnědožlutou. Má viditelné ušní bubínky a samci mají také rezonanční měchýřky. Určování je však velmi složité, protože jednotlivé typy kříženců se od sebe velice liší. Některé formy jsou podobné více skokanu skřehotavému, jiné stojí uprostřed a další jsou velice podobné skokanu krátkonohému.
Žluva hajní (Oriolus oriolus) je málo ohrožený LC druh zpěvného ptáka z čeledi žluvovitých. Pestře zbarvený pták s délkou těla 24 až 25 cm a hmotností mezi 42 až 102 g. Samec je zářivě žlutý, s kontrastující černou uzdičkou, křídly a ocasem, uprostřed složeného křídla je žlutá skvrna, na ocase dva žluté pruhy. Samice je vybarvena nenápadně, svrchu olivově zeleně a zespodu špinavě bíle s podélnými jemnými proužky.
Prohlášení za památku
Významný krajinný prvek (VKP) Vavřinecké údolí je vyhlášen ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (§ 3, písm b), registrován byl zápisem do seznamu VKP Obecního úřadu obce s rozšířenou působností Kolín.
Zdroj informací
Pejša J., Rus I., Vonička P.: Vavřinecké údolí, Průvodce po přírodních lokalitách Kolínska. Vydal MÚ Kolín 2019.
Mapa
Poloha
Kromě úvodní části kolem mlýna Nouzov, kterou vede neznačená cesta, je celé údolí od mostu u Církvice až po Doubravčany přístupné po modré turistické značce KČT číslo 1048 Hatě - Kouřim.
GPS: 49°55'38.498"N, 14°59'53.224"E
Přístupnost
Volně přístupné
