Cesty a památky

Kolínsko » Hryzely

Hryzely

Katastr obce Hryzely je osídlen nejméně od raného středověku, neboť zde existovalo velké hradiště, osídlené již v 9. století. První písemná zmínka ale pochází až z roku 1316 v souvislosti se sporem Unky (Vaňky) z Hryzel, která dlužila 10 hřiven stříbra Diviši z Talmberka. V roce 1318 se vzpomínají Vratislav a Král z Hryzel a v roce 1427 Hynek z Hryzel, který sel v roce 1440 zúčastnil sjezdu české šlechty v Čáslavi (tzv. Čáslavského sněmu). V letech 1449 až 1476 vystupuje, zprvu současně s Hynkem, i Vaněk z Hryzel, zvaný v roce 1454 i s přídomkem a ze Zásmuk, zřejmě Hynkův syn. V roce 1476 zdědil tuto část vsi jeho syn Oldřich z Hryzel. Kolem roku 1540 koupil obě části vsi (jednu od svého strýce Petra z Říčan a druhou od Petra Bohdaneckého z Hodkova) majitel Zásmuk Adam z Říčan a ves připojil ke svému zásmuckému panství. Adam z Říčan ovšem nevlastnil ves dlouho a obě části prodal v roce 1544 Kunce ze Seče, vdově po Václavovi Šlechtovi ze Všehrd, která ves i s tvrzí prodala 26. září 1549 Hynkovi Krabicovi z Veitmile. Od něho Hryzely získal Adam Dlask z Vchynic, který je v roce 1561 prodal Purkartu Budovcovi z Budova, poslednímu majiteli, žijícímu na místní tvrzi. V roce 1565 se jedna usedlost, zvaná Myslivcovská, dostala neznámým způsobem do majetku zásmuckého panství, po roce 1633 se ale uvádí jako pustá. Od Purkarta Budovce koupil ves pražský měšťan s konšel Jan Kutovec z Úrazu († 1. září 1585) a opřipojil ji ke svému panství Komorce. Jeho synové v roce 1588 prodali celé komorecké panství, tedy i Hryzely, Jaroslavovi I. Smiřickému ze Smiřic, který ves připojil (až na zmíněnou usedlost v majetku Zásmuk) ke svému černokosteleckému panství.

Obci se naštěstí vyhnuly nešťastné události třicetileté války (1618-48) a kromě toho, že zanikl na zásmucké části Myslicovský grunt, se v roce 1677 na kostelecké části uvádí 9 prosperujících selských gruntů, obecní pastouška, obecní studna a výsadní krčma, která odebírala pivo z kosteleckého pivovaru. Patrně ve 20. nebo 30. letech 18. století se Hryzely rozšířily na zásmucké části, kde původně stál Myslivcovský grunt, se svolením zásmucké vrchnosti zde vyrostly dva nové statky - první z nich (čp. 7) se poprvé připomíná roku 1739, kdy ho zdědil Jakub Macháček po Pavlovi Macháčkovi (a roku 1786 po smrti otce Václav Macháček); druhý (čp. 8) se uvádí roku 1747, kdy ho po zemřelém Františku Procházkovi zdědil Jiří Procházka a roku 1761 Václav Procházka. V majetku obou panství zůstala ves rozdělena až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848, kdy se spojila v jeden celek.

Původ názvu

Jak vznikl název obce, nelze spolehlivě rozklíčovat. Nejpravděpodobnější výklad je ten, že pochází od odsobního jména Hrzěl (od staročeského hrzeti = hrdým býti), tedy ves lidí Hrzělových. Druhý výklad připouští původ od osobního jména Hryzel nebo Hryzěl (od staročeského gryzati/hryzati = kousati nebo svářiti se), tedy ves lidí Hryzelových. Současný název byl kodifikován v roce 1848 na zásah Josefa Palackého, který převedl název obce do množného čísla (plurálu), protože ho odvozoval od přezdívky pro místní obyvatele (viz například nedaleké Kšely). Tvar názvu se od středověku aý do poloviny 19. století uváděl v jednotném čísle (singuláru) jako Hryzel (1316), Hrzizyel (1318), Hryzel (1410), Hrziezel (1454), Hryzel (1459), Hrizel (1788) a od roku 1848 Hryzely.