V písemných pramenech je dnešní obec Lhotky, tehdy Dolní Lhotky, zmiňována společně s nedalekou Horní Lhotkou a to jako "dvě Lhoty" nebo "Lhotky". Situaci komplikují také zmínky o poplužním dvoře Dubová Lhotka (u Skvrňova), kterou někteří badatelé považují za jednu z těchto Lhot (?). Prokazatelná první zmínka o existenci Dolní Lhotky je z roku 1408, kdy jistá Kateřina, vdova po Všeslavovi z Obrub, prodala spolu s jiným zbožím i poddanské usedlosti ve dvou Lhotách Jindřichu Rohlíkovi z Malotic, který je v roce 1412 zapsal jako věno svojí manželce Markétě. Ta ho v roce 1452 nechala přepsat na syna Ctibora Rohlíka z Malotic. Obě Lhoty jsou společně jmenovány i v roce 1462 ve spojení s majetkovým sporem o platy z příslušných usedlostí mezi Ctiborem a druhým manželem jeho bývalé švagrové, Přibíkem Tluksou z Čechtic. Obě vsi zřejmě zpustly v průběhu 15. století vlivem husitských válečných operací. Když v roce 1557 získali malotické panství Zdislav a Karel Říčanští z Říčan, připadly Lhotky k zásmuckému panství. V popisu se uvádí, že Horní Lhotka tehdy byla zcela zpustlá, Dolní Lhotka pak zpustlá částečně, přičemž se začíná znovu osídlovat. Lhotky (bývalá Dolní Lhotka) byla znovu zničena za třicetileté války, takže v roce 1678 se zde v popisu zásmuckého panství vzpomíná pouze 1 osadník, Matěj Kolomazník. Ves obnovil na konci 17. století hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka, a za sto let, v roce 1780, již zde stálo 25 domů. Do zrušení patrimoniální správy po roce 1848 byly Lhotky součástí zásmuckého panství, od roku 1850 jsou souičástí Malotic.
Ferdinand Hořejš (* 1868 Lhotky – † ?) - podnikatel a soudní znalec v oboru lakýrnictví a místopředseda Společenstva lakýrníků v Praze. Lakýrníkem se vyučil v Kolíně a za svého života se podílel na velkých zakázkách např. v historických sálech a bytě prezidenta na Pražském hradě a v Lánech ve spolupráci s Jožem Plečnikem, dále v klášteře Křížovníků, České bance, Tyršově domě ad.
Bohuslav Sajvera (* 27. 4. 1934 Lhotky – † 15. 11. 2010 Kutná Hora) - regionální historik Posázaví, absolvent gymnázia v Kolíně a Pedagogické fakulty UK v Praze.
Lhotky se původně jmenovaly Dolní Lhotka (Lhotka Dolejší) na rozdíl od dnes zaniklé vsi Horní Lhotka. V písemných pramenech byly po celou dobu jmenovány obě Lhotky společně, proto se pomnožný název Lhotky přenesl i na jedinou z nich zachovanou, Dolní Lhotku. Název Lhota či Lhotka se dával nově založeným obcím na lesní půdě, kde byli osadníci do jisté lhůty osvobozeni od všech platů vůči vrchnosti jako odměna za práci s vykácením (vyklučením) lesa (zpravidla po dobu 5 - 8 let, tzv. lhóta nebo lehota = ulehčení, osvobození, odklad). Tvar názvu Lhota či Lhotka se od středověku výrazně nezměnil, současná podoba názvu Lhotky se ustálila v roce 1854.
Lhotky jsou dnes součástí obce Malotice, jejch vlastní katastrální území činí 4,07 km² a patří do něj i zaniklá ves Horní Lhotka.
Lhotky leží 19 kilometrů západně od Kolína v nadmořské výšce 327 metrů.