Ves Korce (Korce Velké a Malé) se poprvé připomíná v roce 1266 jako majetek Čeňka z Korců, v roce 1295 pak Beneše z Korců a v roce 1359 Jana z Korců. Ves se dále připomíná v roce 1399 a 1415, kdy ji Aleš z Korců prodává Matěji Jásovi ze Studeňan a Alšovi z Černěvsi. Koncem 15. století obě obce Slavatové z Chlumu postoupili k hradišťskému panství. V roce 1492 zatopila většinu pozemků obcí Korce voda Žehuňského rybníka. Ves zanikla zřejmě v období třicetileté války, v roce 1654 se připomíná již jen jako dvůr a pustá ves s 5 chalupami.
Původ názvu obce je odvozen od staré české míry korec nebo kořec, někdy též strych nebo měřice (jeden staročeský korec = 2877,5 metru čtverečního), neboť původní osadníci dostali od vrchnosti pro stavbu svých domů po korci pozemku. Název obce se v písemných pramenech objevuje ve tvarech Korech (1266), Korzecz (1359), Korce (1399), Korczek (1408) nebo Korcze (1517).
Korce jsou samotou, která katastrálně patřící k obci Choťovice.
Korce leží 16 kilometrů severovýchodně od Kolína v nadmořské výšce 206 metrů.