Národní přírodní památka (NPP) Žehuňský rybník (kategorie Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN – IV, řízená rezervace) byla vyhlášena v nadmořské výšce 202 - 206 metrů na rozloze 301,5990 z důvodu ochrany přírodních společenstev pobřežních rákosin stojatých vod s vysokým obsahem živin (eutrofní vody), navazující podmáčené louky a vápnitá slatiniště, vzácné a ohrožené druhy živočichů zejména ptáků, mlžů a plžů, včetně jejich biotopů. Dále to jsou vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace kriticky ohrožených bahenních pampelišek, včetně jejich biotopů, a typy přírodních stanovišť a druhů. NPP je součástí evropsky významné lokality (EVL) Žehuňsko (CZ0214050) a ptačí oblasti (PO) Žehuňský rybník-obora Kněžičky (CZ0211011) a je ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Střední Čechy.
Chráněné území má výrazně protáhlý tvar ve směru západ-východ a protéká jím řeka Cidlina, která se ve východní větví na několik ramen a kanálů a napájí Žehuňský rybník, který byl vybudován v letech 1492–97 za vlády Ladislava Jagellonského jako královský rybník. Před jeho založením vedla v těchto místech tzv. Hradecká cesta. Z roku 1553 se zachovala zpráva, podle níž nařizuje královský dvůr chlumeckému hejtmanovi, aby pro královskou kuchyň odeslali dva vozy kaprů a půl kopy štik; královské komoře rybník patřil až do roku 1629, kdy císař Ferdinand II. nechal do zemských desek připsat chlumecké panství Janu Oktaviánu Vchynickému ze Vchynic. V 16. století provedl opravu hráze Žehuňského rybníka Jakub Krčín z Jelčan. Žehuňský rybník je s vodní plochou 258 ha největším rybníkem ve Středočeském kraji a devátým největším v České republice, kde je se svojí délkou 5,5 kilometru zároveň jedním z nejdelších. Voda dosahuje hloubky až 6 metrů.
K severnímu břehu rybníka přiléhají plošně velké komplexy druhově bohatých luk, další větší komplex cenných luk je u Koreckého dvora v jihovýchodní části chráněného území a botanicky velmi cenná je i tzv. Bezděkovská louka západně od Choťovic a tzv. Ovčí pastvina východně od Žehuně. Území je kromě celé řady chráněných rostlin místem výskytu hned sedmi druhů vzácných bahenních pampelišek, což představuje spolu s nedalekou PR Louky u rybníka Proudnice jednu z nejbohatších lokalit v České republice.
Pampeliška bavorská (Taraxacum bavaricum) je kriticky ohrožená CR bahenní pampeliška, na území NPP Žehuňský rybník roste na 6 dílčích plochách, populace druhu jsou relativně početné.
Pampeliška kotvičkatá (Taraxacum ancoriferum) je kriticky ohrožená CR bahenní pampeliška, na území NPP Žehuňský rybník roste na 2 dílčích plochách, populace je nepočetná.
Pampeliška chudolaločná (Taraxacum paucilobum) je kriticky ohrožená CR bahenní pampeliška, na území NPP Žehuňský rybník roste na 9 dílčích plochách, populace druhu jsou ale přesto relativně málo početné.
Pampeliška zavlažovaná (Taraxacum irrigatum) je kriticky ohrožená CR bahenní pampeliška, na území NPP Žehuňský rybník roste na 6 dílčích plochách, populace druhu jsou početné, území NPP Žehuňský rybník je navíc typovou lokalitou výskytu této rostliny.
Pampeliška nizozemská (Taraxacum hollandicum) je silně ohrožená EN bahenní pampeliška, na území NPP Žehuňský rybník roste na 7 dílčích plochách, populace druhu jsou dosti početné.
Pampeliška sličná (Taraxacum subalpinum) je silně ohrožená EN bahenní pampeliška, na území NPP Žehuňský rybník roste na 2 dílčích plochách, populace druhu jsou početné.
Pampeliška čarovná (Taraxacum fascinans) je v ohrožená VU bahenní pampeliška, na území NPP Žehuňský rybník roste pouze na 1 dílčí ploše, populace druhu je nepočetná.
Z vodních a mokřadních měkýšů se zde vyskytují vzácnější druhy škeble rybničná (Anodonta cygnea), bahenka živorodá (Viviparus contectus), levotočka bažinná (Aplexa hypnorum), oblovka velká (Cochlicopa nitens), kuželík tmavý (Euconulus praticola), vlahovka rezavá (Pseudotrichia rubiginosa), lištovka lesklá (Segmentina nitida), plovatka bažinná (Stagnicola palustris) a také vzácné druhu mlžů a plžů.
Velevrub malířský (Unio pictorum) je kriticky ohrožený CR druh mlže z čeleti velebrubovitých. Je tonejvětší z našich čtyř druhů velevrubů, měří až 140 mm. Na území NPP Žehuňský rybník se vyskytuje roztroušeně, zejména u hráze rybníka, nad a pod jezem ve Zbrani a březích u Choťovic.
Vrkoč útlý (Vertigo angustior) je ohrožený VU druh plže z čeledi vrkočovitých o velikosti 1,5-1,9 x 0,9-1,0 mm. Na území NPP Žehuňský rybník se vyskytuje ojediněle na slatinné loučce východně od Choťovic a na loukách u severní zátoky.
Žehuňský rybník a jeho bezprostřední okolí je po ornitologické stránce zkoumán již od 19. století, nejstarší pozorování pochází již z roku 1876 a z let 1912-13 pochází také první ze čtyř úplných soupisů avifauny území. Díky velice pestré mozaice prostředí zde bylo zjištěno více než 260 ptačích druhů, z toho 145 hnízdících. Území je také významným tahovým stanovištěm a zimovištěm, zejména vodních ptáků a dravců a významným fenoménem je i hromadné nocování ptáků v rozsáhlých rákosinách. V době vrcholu je zde více než 100 000 jedinců.
Bukáček malý (Ixobrychus minutus) je kriticky ohrožený CR druh ptáka, na území NPP Žehuňský rybník hnízdí 4 až 5 párů.
Chřástal malý (Porzana parva) je kriticky ohrožený CR druh ptáka, na území NPP Žehuňský rybník hnízdí 4 až 5 párů.
Lžičák pestrý (Anas clypeata) je kriticky ohrožený CR druh ptáka, na území NPP Žehuňský rybník hnízdí zde pravidelně při jarním tahu.
Čírka modrá (Anas querquedula) je kriticky ohrožený CR druh ptáka, na území NPP Žehuňský rybník hnízdí zde pravidelně při jarním tahu.
Chřástal kropenatý (Porzana porzana) je silně ohrožený EN druh ptáka, na území NPP Žehuňský rybník hnízdí 3 až 4 páry.
Chřástal vodní (Rallus aquaticus) je ohrožený VU druh ptáka, na území NPP Žehuňský rybníkhnízdí 15 - 16 párů.
Průzkumem savců v roce 2012 byl prokázán výskyt až 13 druhů netopýrů, myšice křovinné (Apodemus sylvaticus), hryzce vodního (Arvicola terrestris), norníka rudého (Clethrionomys glareolus), hraboše polního (Microtus arvalis), rejska obecného (Sorex araneus) a rejska malého (Sorex minutus), dále byli pozorováni ondatra pižmová (Ondatra zibethicus), zajíc polní (Lepus europaeus), potkan (Rattus norvegicus) a krtek obecný (Talpa europaea). Opakovaně zde byl zaznamenán výskyt psíka mývalovitého (Nyctereutes procyonoides) a z šelem se zde pravidelně vyskytuje liška (Vulpes vulpes) a u rybníka a Cidliny nově i vydra říční (Lutra lutra). Největším problémem jsou vysoké stavy populace prasete divokého (Sus scrofa), které vzhledem ke své všežravosti negativně ovlivňuje všechny složky ekosystému.
Vydra říční (Lutra lutra) je kriticky ohrožená CR šelma z čeledi kunovitých. Dorůstá délky (s ocasem) okolo 130 cm, váží 3 až 10 kg. Vydra říční žije po většinu roku samotářským způsobem života, je skvělý plavec a potápěč a ve vodě může vydržet i déle jak 5 min, přičemž může uplavat až 400 m. Na lov se vydává v pozdním odpoledni až noci. Na území NPP Žehuňský rybník je nově pozorováno několik kusů této šelmy,
Psík mývalovitý nebo také mývalovec kuní (Nyctereutes procyonoides) je šelma z čeledi psovitých, která svým vzezřením připomíná medvídka mývala (černobíle zbarvený kožich). Dorůstá délky (s ocasem) až 100 cm, váží 5 až 10 kg. Původně se vyskytoval pouze na Dálném východě, v současnosti se sice roztroušeně, ale běžně vyskytuje i na území střední Evropy. Na území NPP Žehuňský rybník je pozorováno několik kusů této šelmy.
Na území NPP je zakázáno koupání, provozování jakýchkoliv vodních sportů, lov živočichů nebo sběr přírodnin.
Žehuňský rybník byl původně zřízen jako Přírodní rezervace vyhláškou č. B-26,237/48-III/1 Ministerstva školství a osvěty ze dne 8. února 1948, vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. bylo území zařazeno do kategorie Národní přírodní rezervace. Nejnověji bylo území přehlášeno za Národní přírodní památku vyhláškou Ministerstva životního prostředí číslo 15/201 Sb. s účinností od 1. března 2011, v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP) je evidována pod kódem 540.
Databáze zvláště chráněných území Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Tvrdíková L.: Pohled na Žehuň a okolí v průběhu věků. Vydal Obecní úřad v Žehuni 2012.
NPP Žehuňský rybník leží v těsném sousedství obcí Žehuň a Choťovice, její území je prakticky nepřístupné s výjimkou částí břehů rybníka, nejsou zde žádné cesty, pouze po severní hranici chráněného území vede cesta k železniční zastávce Choťovice a louky na jižní straně jsou přístupné přes most u samoty Korce.
GPS: 50°8'51.144"N, 15°18'50.463"E
Volně přístupné