Cesty a památky

2. 8. 2016 Užhorod a Mukačevo

Z Černovic jsme se nočním lůžkovým vlakem přesunuli do Užhorodu (ukrajinsky Ужгород), kde jsme si půjčili auto, ale také si prohlédli samotné město, které má v našich dějinách výjimečné místo. Ve středověku byl Užhorod uherským městem a ještě v roce 1910 tvořili Maďaři 80 % jeho obyvatel. Ale všichni dobře víme, že v letech 1919-38 byl hlavním městem československé Podkarpatské Rusi. A co v Užhorodu navštívit? Určitě renesanční hrad s historickým muzeem a v jeho sousedství skanzen rusínské kultury. Nepřehlédnutelná je i barokní katedrála Povýšení Svatého Kříže, dokončená v roce 1646 a do dnešní klasicistní podoby upravená v roce 1877. Českými stopami jsou zde pomník T. G. Masaryka (na Masarykově náměstí), odhalené české nápisy na průčelí několika domů (tehdy obchodů), pojmenování ulic, socha Švejka na zábradlí na nábřeží řeky Už a také několik českých hospod. Nepřehlédnutelnou skutečností je, že české (a slovenské) turisty tu opravdu rádi vidí, takže si tu budete připadat jako doma. A turistických známek, těch tu seženete do sbírky rovnou šest (č. 1, 6, 18, 70, 122 a 136)! V Užhorodu jsme si půjčili auto (Škoda Fabia) pro naši další cestu, a to za 450 hřiven (450 Kč) na den, a benzín jsme tankovali za 21,40 Kč.

Na půli cesty z Užhorodu do Mukačeva jsme se zastavili ve vesnici Seredne (ukrajinsky Середнє, 21 km), kde jsou zříceniny templářského hradu z 12. století a vyhlášené historické vinné sklepy, vyhloubené již v 15. století. No a tato obec má také již dvě turistické známky - č. 3 a 11.

Pak to byl již jen kousek do Mukačeva (ukrajinsky Мукачеве / Mukačeve, 40 km), které je prastaré město, s nímž nás dějiny spojují již v 9. století, kdy byl zdejší kníže Laborec vazalem Velkomoravské říše. Znovu jsme se potkali na konci 17. století, neboť tato oblast se stala součástí Habsburské říše, a pak pochopitelně v roce 1919, kdy se celá tzv. Podkarpatská Rus stala na základě Užhorodského memoranda součástí tehdejšího Československa. Nejvýznamnější památkou je bezpochyby mohutný hrad Palanok (ukrajinsky Мукaчівський зaмок Палaнок / Mukačivskij zamok Palanok), který zabírá celý vrchol 70 metrů vysoké hory na okraji města. Hrad má velmi dlouhou historii, začínající velkomoravským hradištěm v 9. století a dnes po všech přestavbách a rozšíření zabírá opevněnou plochu 13 930 m². V letech 1782 - 1896 zde bylo státní vězení Rakouského impéria a za těchto více než 100 let jeho zdmi prošlo na 20 000 převážně politických vězňů. V roce 1919 zabrala hrad československá armáda a vojáci zde byli (od roku 1945 již sovětští) až do roku 1960, kdy začal být opravován a zpřístupněn jako muzeum. A tomuto účelu slouží i dnes. Na závěr mám dobrou zprávu pro sběratele turistických známek, v Mukačevu jsou k dostání hned dvě - číslo 2 a 7.

Ještě než vjedeme do Karpatské oblasti, zastavujeme u zámku ve vesničce Karpati (ukrajinsky Карпати, 51 km) se známým loveckým zámkem Beregvár, který si zde postavil v romanticko-eklektickém stylu hrabě Ervín Frederik Schönborn v letech 1890-95. Jeho originalitu podtrhuje to, že má 365 oken (jako dní v roce), 52 komínů (jako týdnů v roce) a 12 vstupních dveří (jako měsíců v roce). Rodině byl zámek zabaven po připojení Zakarpatí k Sovětskému svazu a v roce 1946 v něm bylo zřízeno léčebné sanatorium «Карпати» (Karpati), které je zde dodnes. V další cestě pokračujeme hlubokým údolím Latorici do hlouby Karpat.

Stejnou cestou se potom vracíme i zpět do Užhorodu vrátit auto a nastoupit cestu vlakem domů přes Čop a Košice.

.