Cesty a památky

31. 7. 2016 Kde dostali Turci na frak a město, které vybudoval Bůh

Z Černovic jsme se vydali na výlet do blízkého okolí, kde jsou hned dvě z památek, zařazených mezi 7 divů Ukrajiny, a nad kterými zaplesá srdce snad každého milovníka středověku. Jedná se o Chotyňskou pevnost a památkovou rezervaci Kamenec Podolský, mimochodem partnerské město Kutné Hory. Hrad Chotyň (ukrajinsky Хотинська фортеця / Chotyňska fortecja) se vypíná na vysokém břehu nad řekou Dněstr a dokonale splňuje do posledního puntíku všechny představy o tom, jak má vypadat gotický hrad. Vznikl sice již v 10. století, ale do současné podoby ho přestavěl až moldavský kníže Štefan III. Veliký ve století 15. Jeho strategická poloha na cestě z východoevropských planin na Balkán, na hranicích několika států, bývalých království a říší, předznamenala také jeho bouřlivou historii. Nejvýznamnější událostí pak byla bitva, která se pod jeho hradbami odehrála v říjnu 1621, při které polsko-litevská armáda rozprášila turecké vojsko vedené sultánem Osmanem II. a odvrátila tak další postup Turků do Evropy. Hrad je přístupný k prohlídkám a jeho okolí vybízí k procházkám. Pro hradomily leží hned na druhé straně Dněstru rozvaliny hradu Žvanec (ukrajinsky Жванецька твердиня / Žvanecka tverdinja) z 15. století.

V naprosto jedinečné poloze, na ostrožně obtékané ze čtyřech stran (až na úzkou šíji na východní straně) řekou Smotryč, je hradbami obehnané město Kamenec Podolský (ukrajinsky Камянець-Подільський / Kamjanec Podilskyj), kde se dochovalo nejen městské opevnění a za ním 25 kostelů, historická radnice a středověké domy, ale také gotický hrad, který je integrální součástí celého komplexu. Díky tomu byl Kamenec od středověku jakousi bezpečnou oázou pro obchodníky, proto se rychle rozvíjel a patřil vždy k nejbohatším městům Podolí. Však o jeho získání velmi usilovali Turci během svých výpadů do Evropy. Nejprve neúspěšně v roce 1621, tehdy se prý sultán Osman II. při pohledu na Kamenec zeptal: Kdo vystavěl toto město? Odpověděli mu: Samotný Bůh. Načež sultán odpověděl: Ať ho tedy samotný Bůh i dobude! a dal povel k útoku. Nepovedlo se mu to stejně jako u sousedního hradu Chotyň a samotný Osman II. nakonec také skončil neslavně. Nebylo mu prostě souzeno být Bohem. Nicméně v roce 1672 nakonec Turci město přeci jen získali (události zvěčnil ve svém románu Pan Wolodyjowski polský spisovatel Henryk Sienkiewicz), ale jen na 27 let. V roce 1699 město dobylo polské vojsko a Turky vyhnalo. Až se budete procházet tímto muzejním městem, všimněte si u katedrály sv. Petra a Pavla nezvyklé věže. Je to bývalý minaret z doby turecké nadvlády, kdy byl kostel změněn na mešitu. Nepřehlédnete ji, na vrcholu do dáli září zlatá socha Panny Marie jako symbol vítězství křesťanství nad islámem.