První zmínka o obci je z roku 1032, kdy kníže Břetislav I. věnoval Sázavskému klášteru mimo jiné též vesnici Zkramnyk, ke klášternímu zboží náležela obec až do husitských válek. V roce 1436 obdržel ves od krále Zikmunda majitel Radimi, Volfart z Javorova spolu s dalšími statky. V roce 1492 se jako majitel vsi uvádí Jindřich Smržovský, majitel černokosteleckého panství, jak uvádí list krále Vladislava:
My Vladislav, z božie milosti Uherský, Český, Dalmatský, Chorvatský etc. král, margrabie Moravský, Lucemburské a Slezské knieže, a Lužický margrabie etc., oznamujem tiemto listem všem, že jest nás zpravil statečný Jindřich z Kostelce, věrný náš milý, kterak má a drží v některých zápisech dvuor řečený Skramník s jeho příslušnostmi, kterýžto dvuor jest velmi zpustlý na stavení svém, a při tom dal jest nám znáti, že by taková sešlá stavenie opravovati chtěl, prosě nás, abychom napřed k tomu povolenie naše dáti i také jej v tom, aby těch nákladuov škoden nebyl, opatřiti ráčili, kteréžto prosbě proto, aby ten dvuor na stavení svém dokonce nezpustl, jsúce nakloněni, svolili jsme a tiemto listem svolujem, povolenie naše královské k tomu dávajíc, aby již psaný Jindřich a dědicové jeho mohli na stavenie a na opatrovanie již psaného dvoru pronaložiti až do 50 kop grošů č., širokých, střiebrných, dobrých. A což by kolivěk do sumy jmenované na stavenie neb opravovánie jmenovaného dvoru naložili, ježto by to řádně a slušně registry prokázali, to jim má od nás a neb budúcích našich králuov Českých a neb od těch osob, jimž ta výplata spravedlivě příslušie, dáno a konečně při vyplacování téhož dvoru s jinými sumami, kteréž na tom zapsáno mají, vyplněno býti bez zmatku i všelijaké odpornosti. A ktož by tento list jměl s již psaného Jindřicha a dědicuov jeho dobrú vólí a svobodnú, chceme, aby jemu plné právo příslušelo všech věcí svrchu psaných. Tomu na svědomie pečeť naši královskú k listu tomuto přivěsiti jsme kázali. Dán na Budíně v středu po sv. Matěji ap. L. P. 1492, královstvie našich Uherského druhého a Českého 21 leta.
Do roku 1783 byly Skramníky součástí lichtenštejnského panství Kostelec nad Černými lesy, poté až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848 k lichtenštejnskému panství Radim. V letech 1850-80 tvořily Skramníky spolu s Žhery a Hořany jednu obec se společným rychtářem, ale samostatnými starosty. Z tohoto spolku se nejprve oddělily Hořany v roce 1880 a v roce 1889 i Žhery. V letech 1960-73 byly ke Skramníká Žhery opět připojeny, od 1. 1. 1974 došlo ke spojení MNV (Místní národní výbor) Skramníky a Klučov do tzv. střediskové obce Klučov. Součástí Klučova jsou Skramníky dodnes.
Místní obyvatelé obec nazývají Zkramník nebo Škramník, původ jejího názvu ovšem není zřejmý; je zde pouze určitá analogie se staroslovanským slovem skoromnik, označujícím nestydatého člověka, později člověka nedodržujícího půst. V minulosti se objevuje ve tvaru Zeramnik (1037), Zcramnyk (1352), Skrampnyk (1405) a Skrampnik (1406), Škramník (1436) a od roku 1567 Skramník (1567), v roce 1921 byl Ministerstvem vnitra ČSR kodifikován současný název Skramníky.
Skramníky jsou administrativní součástí obce Klučov, jejich vlastní katastrální území činí 3,13 km².
Skramníky leží 18 kilometrů na severozápad od Kolína v nadmořské výšce 228 metrů.