Cesty a památky

Kolínsko » Ratenice

Ratenice

V místě dnešních Ratenic je doloženo dočasné zemědělské osídlení z přibližně 5. tisíciletí př. n. l., na konci doby bronzové zde žil lid knovízské kultury a později též Keltové. V místě dnešního zemědělského družstva byly archeology nalezeny zlomky nádob římskoprovinciálního původu, dvě chaty z mladší doby laténské a čtvercová studna. První písemná zpráva o vsi pochází z berního rejstříku Summa cancellariae Caroli IV. z roku 1340 jako majetek rodu Stillfriedů, kteří se zde usadili po bitvě na Moravském poli v roce 1278 (bojovali na straně Přemysla Otakara II.). V roce 1420 obec vypálilo vojsko krále Zikmunda, ale záhy byla obnovena. V roce 1472 Jiří Stillfried Ratenice prodává a odchází do Kladska, v nadcházejících desetiletích se zde vystřídala řada majitelů, kteří však již v obci nikdy nesídlili. Významnější je až rok 1602, kdy Adam Hlaváč z Vojenic prodal zdejší majetek Johance Švihovské ze Sloupna, která ho připojila k cerhenickému panství. Součásti Cerhenic pak zůstaly Ratenice do zrušení patrimoniální správy po roce 1848.

V letech 1850-77 patřily Ratenice do okresu Kolín, v letech 1877 - 1960 do okresu Poděbrady, v letech 1960-96 do okresu Nymburk a od roku 1996 opět patří do okresu Kolín.

Osobnosti

František Hoffmann (* 9. 8. 1835 Losiny – † 6. 5. 1916 Ratenice) - hudebník, působil u vojenské hudby, kde se zdokonalil ve hře na klarinet a na basovou křídlovku, od roku 1870 kapelník a ředitel kůru v Ratenicích, jeho kapela čaasto vystupovala spolu s kapelou Františka Kmocha.

Jaroslav Kulač (* 29. 5. 1887 Ratenice – † 25. 8. 1970 Šestajovice) - absolvent kolínského gymnázia (1907) a poté Univerzity Kongregace de Propaganda v Římě, kde zskal doktorát z teologie, poté od roku 1912 působil v kolínské farnosti jako kaplan, později jako administrátor a od roku 1929 jako děkan. Věnoval se i literární činnosti - napsal průvodce Římem nebo divadelní hru Krádež v rychlíku. V létě roku 1950 byl zatčen a v zinscenovaném procesu odsouzen na 17 let vězení, po propuštění dožil u příbuzných v Šestajovicích.

Anděla Libánská (* 19. 5. 1925 Ratenice – † 31. 10. 1982 Ratenice) - farmakoložka a mikrobioložka, vedoucí pracovnice mikrobiologického oddělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv, podílela se na zpracování řady norem pro zdravotnictví a potravinářství a je autorkou mnoha odborných článků.

Původ názvu

Původ názvu obce pochází od osobního jména Ratěň, tedy ves lidí Ratěnových. V minulosti se vyskytovala podoba názvu obce Ratyenycze (1340), Radtienicze (1410), Ratěnice (1427), Ratynicze (1788) a nakonec současná podoba Ratenice (od roku 1844).

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 26. května 2011 usnesením č. 16 schválen znak a prapor obce. Znak tvoří černo-zlatě polcený štít, ve kterém je uprostřed svatojakubská mušle opačných barev. Mušle hřebenatka byla do znaku zvolena podle patrona místního kostela Svatého Jakuba Většího, který mušli používal jako talíř na sběr jídla a milodarů a zlatá a černá barva byly převzaty z rodového erbu prvních známých středověkých majitelů obce - pánů ze Stillfriedu. Vlajku tvoří dva svislé pruhy, černý a žlutý, uprostřed se svatojakubskou mušlí opačných barev.