První písemná zmínka o obci je z roku 1088 v listinném falzu nadační smlouvy Vyšehradské kapituly (královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě), pořízeném před rokem 1142, podle kterého český kníže a pozdější první král Vratislav II. daroval kapitule dvůr s pozemky a vinařem Dobrotou. V roce 1310 jsou Bošice vzpomínány v bule papeže Klimenta V. jako majetek ostrovského kláštera. Přídomku po vsi poprvé používal Oldřich z Bošic, připomínaný v roce 1319. Ve 30. letech 14. století vlastnil Bošice pražský měšťan Mikuláš Rokycanský mladší, který je v roce 1346 daroval klášteru sv. Ducha v Praze. V roce 1420 císař Zikmund zastavil obec Plichtovi a Jaroslavovi ze Žerotína, v roce 1436 přešla zástava na Petra Krtka. V roce 1472 král Vladislav Jagelonský zapsal Bošice do majetku města Kouřim, k němuž patřily do roku 1547, kdy mu byly zabaveny. Královská komora pak Bošice v roce 1552 prodala Kryštofu Skuhrovskému ze Skuhrova a když je v roce 1605 koupil Karel Mracký z Dubé, připojil je trvale ke svému svojšickému panství. Součástí Svojšic zůstaly Bošice i po zrušení patrimoniální správy v roce 1848.
Nejstarší písemná podoba názvu je Bogsicih (1088) a vyjadřuje název pro obec lidí Bogšových (tedy Boguslavových). Ve 13. století se v češtině mění g na h a název obce se mění na Bohšici. Postupem doby, když se vytratilo povědomí o vzniku názvu obce z osobního jména, se název změnil nejprve na Bošici, později se ustálil současný název Bošice.
Bošice jsou administrativní součástí obce Svojšice, jejich vlastní katastrální území činí 4,83 km2 a patří do něj i samota a bývalý dvůr Votelež.
Bošice leží 15 kilometrů západně od Kolína v nadmořské výšce 252 metry.