Zíšov (Zyssow) se připomíná poprvé v roce 1318, kdy zde měl majetek Protivoj ze Zíšova a Chmeliště. V průběhu 14. a 15. století je doložena řada zemanů, kteří užívají přídomku ze Zíšova v roce 1457 připadl jako odúmrť králi Ladislavovi, který ji postoupil Matějovi Borotínovi z Vesce a Ctiborovi z Beztahova. K Žíšovu náležely tehdy ještě tři vsi. Další zprávy o Zíšově chybějí a teprve v roce 1520 jsou doloženi jako jeho majitelé bratři Jan, Kryštof a Felix z Údimě. Zemanům z Údimě náležel Zíšov po celé 16. století. Anna Amalie z Údimě, provdaná Branišovská z Branišova, prodala v roce 1601 Zíšov Jindřichovi Něnkovskému z Medonos, jehož synové Jindřich a Vilém Felix postoupili v roce 1609 statek Veronice Kolovratové, manželce Heralta Václava Libštejnského z Kolovrat. Po její smrti zdědil Zíšov Heralt Václav Libštejnský a ten jej v roce 1628 daroval nově zřízené jezuitské koleji v Kutné Hoře. Jezuité spojili Zíšov se svým křesetickým statkem. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadl Zíšov náboženskému fondu, kterému náležel až do zrušení patrimoniální správy po roce 1848.
Josef Kaunický (* 8. 8. 1820 Černíny - † 22. 12. 1908 Žíšov) - klavírní mechanik, který na světové výstavě v Londýně roku 1857 obdržel zlatou medaili a po pěti letech bronzovou medailí od královny Viktorie, a významný muzejník města Čáslav.
Josef Hrabánek (* 27. 5. 1920 Opatovice - † 28. 5. 1991 Kutná Hora) - hudebník a člen 1. čs. tankového sboru v Anglii, kde současně působil v dechové sekci klarinetů a saxofonů ve vojenské hudbě, po roce 1945 žil v Žíšově.
Žíšov je dnes administrativní součástí obce Vavřinec v okrese Kutná Hora, jeho vlastní katastrální území měří 2,65 km2.
Žíšov leží nad soutokem Výrovky (Vavřineckého potoka) a Onomyšlského potoka, 17 kilometrů jižně od Kolína v nadmořské výšce 400 metrů.