Cesty a památky

Kolínsko » Žíšov » kostel sv. Mikuláše

kostel sv. Mikuláše

Žíšov, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely barokní

Svým charakterem náleží kostel sv. Mikuláše v Žíšově do středočeské skupiny kostelů s chórovou věží.

Původně raně gotický kostel z první poloviny nebo z přelomu 2. a 3. třetiny 13. století, poprvé je písemně doložený v roce 1352 jako farní v kouřimském děkanátu. Pravděpodobně již v té době měl podobu kostela s chórovou věží (lze srovnat s kostelem sv. Kateřiny ve Svaté Kateřině nebo kostelem sv. Václava v Nové Vsi I. a dalšími kostely v okolí). Fara zanikla po husitských válkách a již nikdy nebyla obnovena, kostel je od té doby filiálním k uhlířskojanovické faře. Další zprávy o kostele jsou až z roku 1651, kdy byl zpustlý a vyžadoval celkovou opravu. V roce 1677 byl znovu vydlážděn a v roce 1680 byl pořízen nový strop z hoblovaných prken. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn v roce 1709, kdy bylo proraženo západní okno na kůr, věž zvýšena o zvonové patro a nově zastřešena cibulovou bání a k presbytáři byla přistavěna sakristie. Nově také byla proražena okna v lodi. Drobné opravy pokračovaly i v nadcházejících letech, například v roce 1713 byly zhotoveny schody na kůr a v roce 1722 sakristie dostala nová okna. Pozdně barokní úpravy, které proběhly před rokem 1773, se týkaly výhradně interiéru kostela, a drobné opravy v průběhu 19. století (po roce 1820, 1860-61 a 1896) již nijak charakter stavby nepozměnily.

Kostel má obdélnou loď (9 x 7,5 metru) a symetricky odsazený, pravoúhlý, takřka čtvercový presbytář (4 x 4,5 metru), který se k východu mírně rozšiřuje. Šířka zdiva lodi je 1,2 metru, zatímco šířka zdiva presbytáře je 1,35 metru, což odpovídá tomu, že nese tíhu chórové věže. Na východní straně se k presbytáři připojuje čtvercová sakristie s dvěma oválnými okénky a samostatným vstupem ve východní stěně. Západní průčelí je ukončeno střídmým barokním štítem a je v něm nový barokní vstupmí portál. Původní raně gotický vstupní portál (dnes zazděný) o světlosti 90 cm se nacházel uprostřed jižní stěny, při terénu jsou dodnes patrné spodní části jeho ostění, tvořené prutem hruškového profilu na vnějších hranách, který vystupuje ze sousedního výžlabku, ukončeného drápkem. Dá se předpokládat, že pod barokními omítkami budou rovněž zazděna raně gotická okna lodi i presbytáře. Presbytář i loď jsou osvětleny dvěna širokými okny proti sobě, menší okno od západu osvětluje kruchtu. Vnějšek kostela pokrývají hladké omítky, členěné pouze horizontálními římsami. Loď kostela kryje sedlová střecha s hambalkovým krovem z 1. poloviny 19. století, podpíraným stojatými stolicemi, věž je ukončena cibulovou bání. Všechny střechy jsou kryty šindelem.

Presbytář je sklenut nízkou plackovou klenbou z doby kolem roku 1770, která dosedá na gotické koutové pilíře, přikryté barokní štukou. Od plochostropé lodi je presbytář oddělen 1,2 metru širokým vítězným obloukem, ve tvaru stlačeného půlkruhu.

Vnitřní zařízení kostela se dochovalo jen torzálně, zachovány zůstaly pouze původní kostelní lavice z roku 1709 a sloupový portálový hlavní oltář z 1. pol. 18. století, renovovaný v roce 1860 Rudolfem Menschelem z Kutné Hory. Obraz na hlavním oltáři je od neznámého malíře a zobrazuje sv. Mikuláše. Dřevěná kruchta v západní části lodi je z roku 1773 a má omítnutou poprsnici s konvexně-konkávním prohnutím. Na kruchtě jsou varhany z roku 1864 od Johanna Viktora, přenesené sem z kostela sv. Jiří v Malejovicích. Ve věži visí v dřevěné dubové zvonové stolici zvon z roku 1500 od pražského zvonaře Tomáše z Kyšic, ozdobený reliéfem sv. Josefa s Ježíškem a českým nápisem oddělovaným korunovanými vladislavskými W: LETA BUOZYEHO MCCCCC TENTO ZWON SLIT GEST SKRZE MISTRA THOMASSE NA NOWEM MYESTYE PRAZSKEM PRZYED S. KATHERZINV.

Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Uhlířské Janovice v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají pouze v neděli po slavnosti Nanebevzetí Panny Marie, v druhou neděli po svátku sv. Václava a v neděli po 2. listopadu od 14:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Mikuláše je spolu s hřbitovní zdí a sochou sv. Mikuláše zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 45526/2–1205.